Ceny se tam totiž meziměsíčně snížily o 1,1 %, a rozhodně ne jenom díky příznivému vývoji na trhu s ropou a jejími deriváty. Pozvolna je vidět pozitivní vliv poklesu cen komodit i v chemickém průmyslu a ve zpracování kovů. Meziroční růst cen v průmyslu nyní dosahuje „jen“ 20,1 %, zatímco ještě před půl rokem to bylo 28,5 %.

Nic podobně pozitivního se zatím ovšem nedá říct o energetice, kde ceny v posledním měsíci opět vzrostly a meziročně jsou o téměř 54 % výše.

Pozitivní zprávou je zpomalování cen stavebních materiálů (na 16 %), avšak stejně jako v případě celého průmyslu je teď otázkou, jak budou vypadat firemní ceníky pro rok 2023. Teprve až v lednové inflaci uvidíme, jakou cenovou politiku hodlají firmy razit v čase ekonomického útlumu.

V tuto chvíli je vidět spíše více argumentů pro umírněný cenový vývoj v průmyslu než pro jeho akceleraci. Sílící koruna zlevňuje dovážené komponenty a suroviny, které navíc výrazně zlevnily. Velmi příznivé jsou i ceny v námořní dopravě, neboť se v podstatě vrátily na předcovidovou úroveň.

Negativní je nicméně stále efekt vysokých cen energií, byť v posledních týdnech ceny silové elektřiny na německé burze pozvolna klesají.

Odhadovat vývoj letošních výrobních cen bude mít proto smysl teprve až po zveřejnění lednové inflace.