Andrej Babiš vítězně oznámil, že vyjednal řešení pro Paskov: Ve ztrátovém a nezachranitelném dole se prý bude těžit ještě tři roky – nikoli dva, jak chtěla ČSSD, respektive chráněnec a „privatizační společník“ Bohuslava Sobotky. A stát „ušetří“ půl miliardy – i když nějakou tu půlmiliardu z našich daní majitelům dolu samozřejmě pošle. Má přece sociální cítění. Musí na ty horníky myslet každý den před spaním.

Není snad třeba vůbec zmiňovat, že o horníky, jejich práci a byty jde samozřejmě v tomto domnělém koaličním klání našich oblíbených miliardářů až na posledním místě. Vlastně ani na tom ne. Dokonce ani gloriola úspěšného vyjednavače, kterou šéf Agrofertu během pouhé hodiny jednání „pobil“ vyjednávací schopnosti svých socialistických „partnerů“, není nejpodstatnější.

Hraje se o něco úplně jiného.

Do naha!

Dokonale to zobrazil souboj o interpretaci „kauzy Sobotka a OKD“ v podání mediálních stájí Zdeňka Bakaly a Andreje Babiše – vydavatelství Economia a Mafra. Bakalovy Hospodářské noviny a Respekt se dosud snažily předstírat, že se o obchody svého majitele důsledně nezajímají – a on o jejich. Babišovy Lidové noviny a MF Dnes se zase tvářily, že podpora politické kariéry jejich chlebodárce pro ně není hlavním tématem – a totéž vůči nim předstíral on.

Chvílemi to dokonce vypadalo, že toto „dvojité předstírání“ přeroste do vzájemné patové neutralizace: Vy nebudete psát o mně, já o vás, společně budeme pálit na jiné. Jenže přede dveřmi jsou „evropské“ a komunální volby a Babišovo ANO posiluje. Znervóznělí Sobotkovci začali ve svém hlupáctví na Babišovce zpitoměle vrčet. Někdo jim nakukal, že se to tak v politice dělá. A tak zapomněli, že politika je mrtvá, a že oni sami jsou jen dobře placenými herci v jejím stínování. A dostali, právem, „po papuli“: