Byla by to vlastně neobyčejně komická situace - kdyby ve skutečnosti neodhalovala krev a kosti obludy vládnoucího establishmentu - mediálního a politického mainstreamu: Zděšené a šokované reakce na zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem stále ještě duní spojenými Kavárnami celého západního světa, tou naší "pražskou" pochopitelně přímo ukázkově.

Soudruzi kavárníci se již několik dnů vzájemně střídají ve všech hlavních médiích. Zvláště ve "tvrdém jádru" - takzvaně veřejnoprávní České televizi (a rozhlase) - ve spojení s Bakalovým umírajícím impériem (Respekt, Hospodářské noviny a spol.) - to přímo vře: Nějak přece musíme vysvětlit, proč jsme tak intenzivně mystifikovali českou veřejnost - kterou její "trumpovské" volby teprve čekají.

Scházejí se proto a mudrují. Jen ONI mezi sebou, nikoho jiného do "médií veřejné služby" nepustí. Když třeba ČRo Plus uspořádá na dané téma včera nedělní podvečerní debatu, můžete si být jisti, že tam bude "pan americký radar" Klvaňa, zaměstnanec CIA Jefim Fištejn a další "Clintonovic děti" - ale určitě žádný z nás, kdo jsme během celé kampaně upozorňovali na její faleš a podvody. O České televizi raději vůbec nemluvě - respektive bude o ní řeč vzápětí.

Bojovníci za lepší svět v panice

O co vlastně stále ještě bojují, když bylo dobojováno?, mohl by se ptát zmatený občan. Jenže stále větší počet občanů již naštěstí není zmatených - podobně jako ti britští a američtí, takže odpověď je zjevná: Elity Kavárny věří, že tím hlomozem nějak svou blamáž zakryjí. A hlavně že minimalizují její důsledky tady u nás, neboť i zde jsou již volby pozvolna v dohledu. Takový Roman Joch (mimořádně komický neokonský podivín z Občanského institutu, který u nás přímo reprezentuje poražené elity washingtonského republikánského establishmentu) například vykřikuje v Lidových novinách:

"Pokud chceme mít dobré vztahy s nastupující Trumpovou vládou, měli bychom se ve vlastním zájmu ve volbách zbavit pročínského prezidenta, jinak za to zaplatíme cenu."To tento mainstreamový mudrlant říká právě ve chvíli, kdy bývalá Trumpova žena Ivanka projevila zájem o post budoucí velvyslankyně USA v Praze, a kdy stejně zděšený, jen malinko realističtější P. Weikert v Euru.cz naopak tvrdí: Zvolením Trumpa se prezidentu M. Zemanovi otevírá cesta do Bílého domu: "Stačí srovnat Trumpovy výroky o Rusku, ženách nebo uprchlících s těmi Zemanovými a slyšíme v podstatě stejný hlas."

No prostě hrůza. Ta panika je opravdu všeobecná. Tajtrlíci poskakují - nevědí, co se bude dít. Ale nejen ti naši.

Madlenka jako vítr

Soudružka Albrightová, Clintonové důvěrnice a pomocnice (do politického hrobu) nelenila, opustila v těžké hodince svou milovanou Hillary a jako vítr přikvačila do Prahy. Usedla s Michaelem Žantovským, šéfem Havlovy a Bakalovy "Knihovny", do auly před patřičně vybrané vysokoškolské studenty - a rovněž se jala "vysvětlovat". V jejím případě však jde o něco jiného, než u našich mediálních expertů. Pouze stínuje. Důvod její bleskové návštěvy je jiný. Velmi praktický.

Valte to tam!

Odtud odečítejme aktuální aktivity "mediální sekce" havlistické Kavárny v ČT, ČRo a spojeném průmyslu na výrobu manipulací. To je důvod, proč stále jedou jako šílení ve stejném duchu a rytmu jako před osmým (respektive devátým) listopadem: Je třeba udržet mediální mlhu, než se vše přeorganizuje na "nové poměry". Takže teď budou kromě jiného třeba donekonečna opakovat mantru o tom, že Trump předvolební a Trump prezident budou dvě zcela odlišné osoby. Doufají totiž, že "válku s Rusem" se podaří pod záminkou nějaké "operace pod falešnou vlajkou" rozpoutat ještě dříve, než 20. ledna převezme nový americký prezident svůj úřad. A není to tak sci-fi představa.

Již zítra vychází autorovi tohoto textu kniha, která právě o pozadí těchto válečnických "modelů" pojednává. Jmenuje se Smrt ve věži - a těsně před "kavárenskými oslavami" 17. listopadu vyrazí ke čtenářům. Protože je možné (právě tak jako u předchozích knih Smrt ve středu a Smrt v sametu), že na mnoha místech bude snaha ji "distribučně sabotovat a blokovat", mohou si ji zájemci objednávat přímo u vydavatelství Daranus (www.daranus.cz), nebo napsat do Protiproudu - a my objednávku zprostředkujeme. Nic totiž opravdu ještě není rozhodnuto. Druhá vítězná bitva (po Brexitu) "bílých otroků" totiž Madlenky celého světa uvede do ještě horečnější snahy uvrhnout svět zpět do rýsující se katastrofy. A Smrt ve věži má podtitul: Manuál k přežití katastrofy...

Mezitím však bude panika a ústup útokem "do předem připravených pozic" zhrzených elit pokračovat. V Americe, v Bruselu, v Berlíně, ve Vídni i v Paříži - a také u nás. Naznačila to velmi přesvědčivě už sama "volební noc" v České televizi. Poměrně přesně ji komentuje bývalý člen vysílací Rady, náš spolupracovník Petr Štěpánek:

Petr Štěpánek: Bláto beze dna

Pokud by si někdo z minula myslel, že Česká televize již dosáhla svého dna, v noci z úterý na středu byl vyveden z omylu. Málokdy se vidí něco tak strašného, jako byl českotelevizní noční speciál k americkým prezidentským volbám. Amatérismus, propaganda, nevkus, šílená dramaturgie a nakonec pohřební atmosféra. Na Kavčích horách zřejmě žijí v přesvědčení, že co divák to idiot, který si alternativní informace neumí vyhledat jinde, pročež spoléhá pouze na cinknutý servis českotelevizních propagandistů. Jenže divák s mozkem v hlavě při podobných příležitostech zároveň surfuje po všech možných serverech.

Pak je ovšem, bohužel, konfrontován i s podobnými „komickými“ šílenostmi jako byla tahle. V ten samý okamžik, kdy server New York Times na svém barometru celkové prognózy výsledků už dával Trumpovi šanci na vítězství 95 %, Česká televize dál a dál diváky mystifikovala titulkem "Boj o Bílý dům je vyrovnaný".

Nejsou média jako média

Ona to totiž ta americká média mají ve svých redakcích docela vychytané a divácký a uživatelský servis je takřka dokonalý. Výsledky nabíhají okamžitě, grafika je komfortní, obratem se vyhodnocují trendy, konfrontují se s výsledky v jednotlivých volebních okrscích a celých státech před čtyřmi roky a na základě toho se dělají rychlé závěry. Ještě není dopočítáno, ale o výsledku už nikdo nepochybuje.

V České televizi je to obráceně. Tam mají svoji utkvělou, předem stanovenou představu, co je správný výsledek, a toho se drží, i když vývoj reality míří úplně jinam. Jeden pozitivní efekt to ale má. Pohled na ty zděšené, kyselé obličeje českotelevizních presstitutů, kteří nedokážou zakrýt svoje zklamání, že svět se netočí tak, jak by oni chtěli, je k nezaplacení.

Jedna trapnost za druhou

Zároveň ovšem divák není ušetřen podobných scén, jako byla tahle. Když už bylo jasné, že Trump získal více než 270 volitelů z jednotlivých amerických států, kteří jej 19. prosince víceméně formálně potvrdí, respektive skutečně zvolí, Česká televize si aspoň zaspekulovala o konspirační teorii, že volitelé nakonec Trumpa nepodpoří. Jistě, promile takové pravděpodobnosti vyloučit nelze, nicméně v daný okamžik byly podobné spekulace dokonale trapné. Spekulovala by takhle ČT, kdyby volby dopadly obráceně?

Stejně nechutné byly také věty typu, že „Amerika se smiřuje s výsledkem voleb“. Co to je za nesmysl? Jaká Amerika? Ta, která nad Trumpovým vítězstvím jásala? V každých volbách je někdo vítěz a ten druhý poražený. Ten první spolu se svými fans jásá a těm druhým nezbývá nic jiného než se s výsledkem smířit. Ovšem ztotožňovat poraženého s celou zemí není opět nic jiného než demagogie a propaganda.

Není etika jako etika

Zvrácená etika České televize nerespektuje, že ať už vyhraje Sparta, nebo Slávia, není to dobře ani špatně, nýbrž je to jen a jen tak, jak to je. Jedni jásají, druzí truchlí a některým je to šumafuk. To se ale týká fanoušků. Televize musí být za všech okolností neutrální a nezúčastněná. Jenže na Kavčích horách je to jinak. Tam mají své politické milce a své politické sympatie a preference. Pročež za peníze všech podkuřují jen vybraným. 

Česká televize nám rovněž po celou noc servírovala titulek, že Trump nepřislíbil, že uzná výsledek voleb. I v tom ČT implikovala, že to nemůže dopadnout jinak, než že vyhraje Clintonová. Když to pak dopadlo obráceně, byla to naopak favoritka České televize, kdo porušil americkou tradici, že poražený kandidát předstoupí před své podporovatele, uzná porážku a pogratuluje vítězi. Hillary se na to musela vyspat. Že by se za to na hlavu Clintonové snesla českotelevizní kritika, jsem ovšem nezaznamenal. Pamětníkovi se zároveň vybaví, s jakou grácií tohle před osmi lety zvládl Obamou poražený republikánský kandidát McCain a jak právě on mírnil své rozvášněné fanoušky.

Generace spratků

Vyrostla generace spratků. Nejsou to samozřejmě všichni mladí lidé, ale část z nich ano. Vidíme je právě teď v ulicích amerických měst, kde hulákají, že Trump není jejich prezident. Stejní spratci okupují na Žižkově kliniku. Jsou to mladí lidé, kteří vyrostli v materiálním dostatku, ale pohrdají tradičním systémem společenských hodnot a demokracii uznávají pouze, když je po jejich. Jejich matkou je politická korektnost a otcem kulturní neomarxismus. Není dobré se se spratky mazlit.

A co na to Česká televize? Z jejích informací nelze nevyvozovat, že se spratky víceméně sympatizuje. Vždyť hanobí nenáviděného Trumpa. Vlastně dělají to samé, co Česká televize provozuje už řadu měsíců a co pokračuje i teď. Drobný, leč podstatný rozdíl je v tom, že Českou televizi si vydržujeme a platíme právě od toho, aby pískala rovinu a ne aby byla hlásnou troubou spratků a jejich politických protektorů.

Přijde účet

Pohár už přetéká. Komentáře znechucených televizních poplatníků na sociálních sítích jsou zdrcující. Čím dál více lidí si uvědomuje, že Česká televize už opět funguje jako totalitní zločinecká informační organizace a že ochrannou ruku nad tímto svinstvem drží mediální rady a parlament.

Čas se krátí. Zodpovědní funkcionáři by měli vědět, že přijde doba, kdy budou voláni k zodpovědnosti.

www.petrstepanek.cz