Týká se to i ekonomie. Veřejný prostor je naplněn prohlášeními ekonomických autorit, které shodně tvrdí, že z hlediska dopadů na národní hospodářství by bylo nejlepší předstírat, že žádná epidemie neprobíhá a nepřijímat žádná opatření. Jedna ekonomická celebrita se dokonce nechala před časem slyšet, že z hlediska ekonomického výstupu by bylo nejlepší obětovat 20 tisíc lidí.
Důvěřiví lidé mají jasno. Přemýšlivějším se ale mohou vloudit pochybnosti. Co když nějaká epidemie opravdu probíhá? To jsou náklady na zvýšenou kapacitu zdravotnictví nulové? To se nemoc neprojeví na pracovním výkonu? To se nemoc neprojeví na chování zákazníků? Co s lidmi s dlouhodobými následky – jejich problémy se neprojeví na výkonu národního hospodářství?
Popularizační ekonom na televizní obrazovce vše odbyde mávnutím ruky. Něčím takovým se přece nebudeme zabývat.
Jenže vedle toho tu jsou opravdové studie. Třeba na MIT vzala data z dob španělské chřipky a rozdělili je po regionech. Seřadili je podle toho, jak tvrdá opatření byla kde uplatněna, a jaké byly ekonomické dopady. Závěr bude možná pro někoho překvapivý. V zásadě platí: Čím tvrdší opatření, tím menší ekonomické dopady. Tam, kde zavedli zákaz vycházení, eliminovali virus, a pak ekonomiku otevřeli, tam došlo k rychlému vzpamatování. Kde upřednostnili polovičatá řešení, tam byla výsledkem vleklá krize a těžší dopady. Možná proto, že tehdy ještě nevěděli, že „budeme si muset na virus španělské chřipky zvyknout a záchrana života nesmí být modla.“
Studie MIT je ke stažení ZDE.
Na Cambridge zase modelovali účinky různých opatření na ekonomiku. Jejich závěr je, že optimální z hlediska ekonomiky je následující postup:
- zavřít doma 15 % zaměstnanců klíčových sektorů ((energetika, vodárenství, doprava, potravinářství, zdravotnictví)
- zavřít doma 40 % zaměstnanců ostatních sektorů
- zavřít doma 30 % ekonomicky neaktivních
Dokument je ke stažení ZDE.
Skupina výzkumníků z National Bureau of Economic Research se zase zabývá tím, KDY opatření zavést. Dospívá k závěru, že čím dříve po tom, co počty nakažených začnou růst, tím budou nižší ekonomické dopady. Jejich doporučení tedy zní: Rychle zavřít ekonomiku a postupně ji uvolňovat. Postupné uvolňování má trvat tři měsíce.
To si můžete přečíst ZDE.
Žádný z těch výzkumníků nemá patent na neomylnost. Jejich modely a závěry mohu být studovány, diskutovány a zpochybňovány. Nebo je možné se prohlásit za ekonomickou autoritu, neztrácet čas čtením, udělat si ve dvou minutách názor a tento povrchní žvást propagovat s použitím velmi silného výraziva. Jak to dělá většina mainstreamových ekonomů.
(zdroj: petrhampl.com)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV