Předevčírem jsem se byl podívat na konferenci o sdílení dat ve zdravotnictví, kterou pořádal poslanec Vladimír Zlínský (sám lékař). Ta akce byla naprosto skvěle připravená. Doktor Zlínský sezval špičkové experti a sestavil z nich vyrovnaný panel, kde byly zastoupeny všechny názorové proudy. Ale všichni na špičkové úrovni. To je dnes velice vzácné.

Zjednodušeně, jde o to, jak zařídit, aby – pokud se mi přihodí třeba autonehoda v Rakousku a povezu se v záchrance do nemocnice – lékaři v nejbližší nemocnici mohli získat rychlý přístup k mé zdravotní dokumentaci.

Základní rozvržení názorů se dalo čekat. Lékaři by chtěli co nejsnadnější přístup k co nejvíce informacím. Vědci a výzkumníci sice nepotřebují přístup k údajům o jednotlivých lidech, ale chtěli by co nejvíc statistik. Na druhé straně stojí experti na ochranu dat, kteří si uvědomují, jak je to citlivé a rizikové. Takže budou muset najít nějaký rozumný kompromis, což je komplikováno tím, že významnou roli hraje neschopná a zkorumpovaná státní byrokracie (to není proti jednotlivým lidem, ale celkový rys) a spousta nátlakových skupin. Takže ten kompromis nakonec bude mizerný. A nakonec to Evropská komise rozhodne ještě úplně jinak a v polovině Evropy to bude beztak ignorováno. A my se s tím naučíme žít. Jako ve většině případů. Nicméně i tak mám za to, že lidé, kteří se to snaží vylepšit, dělají dobrou práci.

Pak ale existuje ještě třetí skupina lidí, a ta byla na konferenci zastoupena rovněž. Rozesírači. To na konferenci přijde někdo, kdo o sdílení zdravotnické dokumentace neví nic a ani ho to nezajímá. Ale už předem ví, že je to spiknutí, že za ním stojí nadnárodní korporace a že je to zaměřeno proti občanům. To je v zásadě správná intuice, jenže přesto musíme někdy nechat lékaře pracovat. I když nám předepisují korporátní pilulky, protože všichni nekorporátní výrobci léků už byli zlikvidováni. Nad tím ale rozesírač nepřemýšlí. On je zásadně proti, i když pořádně neví, proti čemu vlastně. Když se dostane ke slovu, je schopen mluvit 15 minut a vy z toho pochopíte pouze to, že je důležité už ho konečně zvolit do nějaké funkce. Rozesírač je velmi často právník.

Asi patří k lidské společnosti, že takoví lidé existují. Ale je důležité si je neplést s antisystémovou opozicí. Pokud takové typy někde převládnou, odsuzuje se opoziční skupina k tomu, aby zůstala okrajovou a bezvýznamnou. Bez ohledu na to, kolik nadšených výkřiků či lajků dokáže občas nasbírat. Připomínám Viktora Orbána, že ty věci, které přináší tisíce lajků, zpravidla nevedou ke společenskému úspěchu.

(zdroj: petrham.com)