Jsme smolaři. V roce 1989 jsme byli na straně poražených, v roce 2023 jsme zase na straně poražených. Takže další vlna drancování? Ano i ne. Nemůžeme čekat, že by moc přešla na čínského velvyslance tak, jako po roce '89 přešla na amerického. O vykradenou zemi nemá nikdo zájem. Přišli jsme o to nejcennější – kvalifikovanou pracovní sílu, a infrastruktura je po 30 letech spojenectví s EU a NATO ve stavu, že by potřebovala nový Marshallův plán. Nikdo nový nemá chuť nás kolonizovat. Vyjma džihádistických band.

Můžeme ale čekat utužení dosavadního režimu a postupnou izolaci od většiny světa. Taková měkčí verze severní Koreje.

To pro nás znamená vývoj války na Ukrajině. Jinak je Zelenského oznámení, že není schopen zahájit ofenzívu, skvělá zpráva. Nebudou zbytečně zabity další desetitisíce ukrajinských kluků. Ukrajina už nemá munici, nemá techniku a Západ není schopen dodat významné množství dalšího, protože sám nemá, a protože nemá ani výrobní kapacity. Obrana Bachmutu stála ukrajinské jednotky NATO příliš mnoho lidí i techniky. Zase měli nezávislí analytici pravdu, když se smáli novinovým článkům o tom, že Rusové údajně útočí ve vlnách a jsou hromadně masakrováni ukrajinskými obránci. Fungovalo to přesně obráceně.

A doporučuji pozorně sledovat zpravodajství z rusko-amerického setkání. Ten tón je až příliš postupimský. Vítězové debatují o novém uspořádání světa. Možná žijí čínský císař a ruský car v sebeklamu. Nebo svět vidí realisticky, a pak je sebeklam na naší straně.

(zdroj: petrhampl.com)