Konkrétní poznámky k vystoupení Ilony Švihlíkové, Petra Druláka a Jána Čarnogurského u příležitosti vydání kniha Svrchovanost zprava i zleva ještě napíšu (až bude k dispozici záznam).

Nicméně dva postřehy, které překračují obzor jedné knížky. Za prvé. Ze všeobecného chaosu a zmaru začíná vyčnívat superosobnost profesora Druláka. Možná nedokáže roztleskat 100 tisíc lidí (nevím), ale rozhodně spojuje jasné a pevné názory s obrovskými znalostmi a kompetentností. A mezi vzdělanými lidmi se těší obrovskému respektu. Konečně nezávislá postava, kterou si snadno dokážete představit třeba v roli premiéra.

Za druhé. Zdá se, že se formuje skupina vzdělaných přibližně padesátníků, kteří si uvědomují, že současný politicko-ekonomický režim je na konci svého života a je zapotřebí jej nahradit něčím, co bude fungovat. Švihlíková (té samozřejmě padesát ještě zdaleka není), Drulák, Budil, Votruba, snad k moje maličkost, rozhodně Martin Konvička, David Martínek a pár dalších.  Snad nepřeháním, když budu konstatovat, že šíří vzdělání i analytickými schopnostmi jsou na tom o třídu lépe než guruové globalistické strany a mají celkem jasno ideově. A taky už mají za sebou všechny generační konflikty, takže snadno přijímají od těch, kdo jsou o pár let starší, jako třeba Jan Keller nebo Ben Kuras.

V tom hodně těžkém období, do kterého vstupujeme, to bude zapotřebí.

(zdroj: petrhampl.com)