Prodloužení nájmu momentálně brání rozdílné představy o nové ceně. Podle postoje českých politiků budou muset Švédové výrazně slevit, nebo se Česká republika poohlédne po jiných letadlech. Přitom ještě před rokem premiér Petr Nečas zdůrazňoval jiná kritéria než pouze cenu. Konkrétně tvrdil, že pokud nebude dostatečně vyšetřeno podezření z korupce, která měla pořízení letounů pro českou armádu provázet, nebudou mít gripeny šanci.  

Uplynulo zhruba dvanáct měsíců a vyšetřování nadále pokračuje. Například britští vyšetřovatelé jsou na základě shromážděných důkazů přesvědčeni o tom, že ke korupci došlo. Podobný dojem vyvolala i reportáž švédské televize, která byla odvysílána už v únoru 2007. Byť divákům zmiňovaný pořad nenabídl žádný nezpochybnitelný dokument, který by podplácení potvrdil, z výpovědí hned několika lidí vyplynulo, že korupce ve spojitosti se stíhačkami ve hře patrně byla.  

Ostatně policie ve Velké Británii se intenzivně zajímala o rakouského zprostředkovatele, který měl za úkol kontaktovat nejrůznější lidi, kteří mohli pořízení stíhaček pro českou armádu ovlivnit. Z původně vypsané soutěže se tehdy stáhla celá řada firem. Zdůvodnily to tvrzením, že nabyly pocit, že je vláda dopředu stejně rozhodnuta pro gripeny. Rakouský zprostředkovatel měl za svoji práci inkasovat necelé čtyři miliardy korun a část z nich mohla skončit na kontech už zmiňovaných lidí. V rukou vyšetřovatelů se měl objevit i fax, který Rakušan poslal a ve kterém upomínal zaslání peněz určených pro zhruba dvě desítky českých politiků a úředníků.  

Vyšetřovatelé rovněž prověřovali některé podivné transakce, které se týkaly účtů ve Švýcarsku, kam dorazily podezřelé finance přes britské Panenské ostrovy a Panamu. V době, kdy se je Švýcaři chystali britským vyšetřovatelům rozkrýt, došlo k dohodě o vyrovnání mezi zbrojním koncernem vyrábějícím gripeny a britskými a americkými úřady. Tento úkon mimo jiné obsahoval přiznání společnosti, že porušila pravidla a zaplacení pokuty. Tím se firma vyhnula žalobě a soudu. S odůvodněním na tuto skutečnost vyšetřování zastavili i Švédové.   

Koncem roku 2009 se o případ začala zajímat americká FBI. Na stopu ji přivedli dva bývalí manažeři rakouské Erste Bank. V České republice byly podezřelé okolnosti prověřovány. Většinou takovým způsobem, aby se k žádným konkrétním závěrům nedošlo.  

Z toho všeho je zřejmé, že pro rozhodnutí o nájmu stíhaček JAS- 39 Gripen pro armádu nemusela být nejdůležitější výhradně jejich kvalita a cenové podmínky. Ostatně v době, kdy o tom kabinet rozhodoval, měl na stole nabídky jiných letounů, které byly používány ve většině členských zemí NATO. Byly tak prověřeny v boji a zároveň u nich existovala jistota, že si budou rozumět se všemi aliančními systémy. U gripenů to byla naopak velká neznámá. Nejrůznější technické problémy přidávaly argumenty odpůrcům nájmu nadzvukových letounů. Po jejich odstranění už stíhačky celkem normálně fungovaly. Piloti a obslužný personál si na ně zvykli.  

Kabinet při rozhodování o výběru strojů, které mají dále chránit vzdušný prostor, by tak měl vyhodnotit, co bude pro český rozpočet výhodnější. Zda případné prodloužení nájmu, nebo přechod na jiné letouny. Můžeme čekat nejrůznější taktizování. Snad takováto hra bude motivována skutečně nejvýhodnější nabídkou pro Českou republiku, a ne korupcí, tak jak tomu podle dostupných informací s velkou pravděpodobností bylo při pořizování gripenů. Ostatně právě důsledné vyšetření všech podezřelých okolností by zmiňovanému rozhodování jenom prospělo.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele