Prohlásil to například v březnu loňského roku na mezinárodní konferenci k výročí vstupu země do NATO. Na této akci totiž padla kritická slova na adresu akceschopnosti armády, kterou ohrožují opakované škrty v rozpočtu.

Názorně se to projevuje tím, že Česká republika už zhruba 10 let neplní alianční závazek vydávat na obranu alespoň 2 % hrubého domácího produktu.

V době vyhrocení ukrajinské krize vláda slíbila, že finanční prostředky bude postupně navyšovat. Hlavním důvodem mělo být posílení obranyschopnosti země.

Prezident republiky požadavek o více penězích pro armádu zopakoval nyní při návštěvě výsadkového praporu v Chrudimi. Tentokrát je pronášel v souvislosti s útoky ve Francii a s nutností bojovat proti terorismu především v zemích, kde nalézá zázemí.

Podle něj by finance měly být využity spíš pro speciální jednotky nebo bezpilotní letouny, než pro modernizaci tanků a podobně.

S nadsázkou by se dalo očekávat, že pokud by Zemi napadli Marťani, potom by politici opět chtěli více peněz pro armádu a tentokrát by prioritou byly vesmírné rakety, které by mohly invazi zabránit už ve vesmíru.

Reakce vlády nebo prezidenta republiky na aktuální dění a nejrůznější bezpečnostní rizika jsou pochopitelné.

Zároveň názorně ilustrují, že armáda se dlouhodobě může spolehnout na jedinou jistotu, a tou je nejistota. Týká se nejenom objemu financí, se kterými by mohla počítat, ale také určité strategie, která se alespoň verbálně mění podle toho, co se zrovna stane.

V případě stability názorů by mohla lépe investovat do lidí, jejich výcviku, techniky a materiálního zabezpečení.

Zároveň by se mohlo zjistit, že hlavní problém finančního zabezpečení armády by nemusel být ani tak v celkové částce, ale ve způsobu, jak se s ní zachází.

Jak opakovaně tvrdí vrchní velitel armády Miloš Zeman, peníze by měly být vynakládány účelně. Problém je v tom, že politici často mění názor na to, co zrovna považují za účelné. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.