Petr Hartman: Nejistý je momentálně osud studentů UJAK

21.02.2015 9:10 | Zprávy

Chcete-li studovat na soukromé univerzitě, musíte počítat s tím, že to nebude zadarmo. S tímto vědomím si vyberete příslušný vzdělávací ústav, kterému zaplatíte tisíce korun za semestr.

Petr Hartman: Nejistý je momentálně osud studentů UJAK
Foto: Redakce
Popisek: UJAK

Za to očekáváte solidní zázemí a kvalitní výuku. Ta by měla být završena závěrečnou zkouškou a obhajobou příslušné práce. Pokud to zvládnete, měli byste získat titul odpovídající typu studia. Ten by se vám měl hodit k tomu, abyste se mohli uplatnit v profesi, která určitý typ vysokoškolského vzdělání vyžaduje.

Placení za studium může vyvolávat dojem, že nejde o vědomosti, ale hlavně o obchod. Chybějící znalosti v něm mohou být nahrazeny penězi. S nadsázkou řečeno, proč by se člověk namáhal s učením, když si titul může koupit.

Tento „tržní mechanismus“ by neměl normálně fungovat. Bránit tomu mají akreditační podmínky a kontrola jejich dodržování. Na starost to má akreditační komise.

Zjistí-li, že příslušná vysoká škola podmínky nedodržuje, může jí například zakázat přijímat nové studenty, nebo přiznávat akademické tituly, případně odebrat akreditaci danému studijnímu oboru.

Je-li výuka dle názoru komise nekvalitní, peníze vám nepomohou. Můžete je platit v dobré víře, poctivě studovat a skládat příslušné zkoušky. Nemusí vám to být nic platné. Ztratí-li daný vzdělávací ústav akreditaci, školu řádně dokončit nemůžete. Přesněji řečeno, musíte přestoupit jinam, kde je všechno v pořádku.

Právě to hrozí stovkám posluchačů Univerzity Jana Amose Komenského. Akreditační komise jí především vyčítá, že nabírá příliš mnoho studentů v poměru k počtu vyučujících.

Z toho vyvozuje, že výuka nemůže odpovídat standardům. Podle komise to není ojedinělý výkyv, ale zmiňovaný nepoměr se opakuje. Byla-li by to pravda, potom by skutečně šlo spíše o byznys než o znalosti.

V této souvislosti je paradoxní, že přetlak momentálně nastal u pedagogů, kteří si doplňují požadované vzdělání. Bez něj by nemohli pokračovat ve své učitelské praxi. Impuls k většímu počtu těchto posluchačů tudíž nebyl vyslán od univerzity, ale byl vyvolán novým zákonem.

To je jeden z důvodů, proč se ministr školství snaží nalézt kompromis a rozhodnutí akreditační komise ještě zvrátit. Pokud by se mu to nepodařilo, ohrozilo by to profesní budoucnost některých učitelů a zároveň by to mohl být začátek konce největší soukromé vysoké školy v zemi.

Nebyla by to chyba akreditační komise, ale vedení univerzity, které by nebylo schopno dodržovat daná pravidla. Vedení Univerzity Jana Amose Komenského opakovaně odmítá, že by akreditační podmínky neplnilo. Pokud o tom nepřesvědčí ministerstvo školství, nebude mu to nic platné. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

15:57 Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

Do pojmu „věrchuška“ zahrnuji nejen vrcholné představitele státní moci, politické elity-pseudoelity,…