Ten dospěl k závěru, že platy ústavních činitelů a soudců byly několik let vypočítávány nesprávným způsobem. Odvíjely se od průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře, který byl násoben zákonem striktně daným koeficientem.

Do výpočtu průměru však byly zahrnuty i zkrácené pracovní úvazky. Tím došlo ke zkreslení průměrného příjmu, který byl nižší, než kdyby do něj byly započítány pouze tzv. plné úvazky.

Soudci tak v uplynulých letech pobírali o několik tisíc korun měsíčně méně, než podle názoru příslušného soudu měli. Proto by jim měl být rozdíl doplacen a jejich mzda by nyní měla být vypočítávána správně.

Vláda souhlasí s tím, že bude pro určování platů soudců a politiků používat správný základ, který bude vycházet jen z příjmů v nepodnikatelské sféře dosažených při práci na tzv. plný úvazek.

Nechce však respektovat verdikt v plném rozsahu. Vadí jí, že by měl být uplatněn zpětně. Na principu retroaktivity by kabinet mohl postavit ústavní stížnost. Je to jediný způsob, jak při respektování soudního verdiktu dosáhnout jeho změny.

Problém je v tom, že se na Ústavní soud obrátit nemůže. To přísluší pouze účastníkům sporu. Těmi byli na první pohled paradoxně na obou stranách pouze soudci.

Konkrétně jedna soudkyně napadla nesprávnost výpočtu svého příjmu a žalovala kvůli tomu okresní soud. Vzhledem k tomu, že dosáhla svého, stěžovat si na rozsudek nebude. Musel by to učinit předseda zmiňovaného soudu. Tím by napadl rozhodnutí, které se týká rovněž jeho osoby.

Také jemu byla mzda určována léta špatným způsobem a rovněž on kvůli tomu přišel o tisíce korun. Pokud žalobu k Ústavnímu soudu nepodá, bude muset kabinet respektovat verdikt v plném rozsahu, tedy včetně doplacení peněz za několik let zpětně.

Vláda je v této souvislosti v jednodušší pozici. Politiků se zpětná výplata týkat nemůže, protože jejich příjmy byly až do konce minulého roku zmrazeny. Neurčovaly se jako násobek průměrného příjmu, ale odvíjely se od zákonem pevně daného základu.

Nejnovější spor názorně dokazuje absurditu, kdy pravidla a jejich dodržování stanovují a kontrolují přímo aktéři hry.

Vzhledem k tomu, že příjmy ústavních činitelů nemohou být stanoveny jinak než zákonem a spory týkající se jeho výkladu mohou autoritativně rozhodnout pouze soudy, nelze to udělat jiným způsobem.

Zároveň by se pravidla neměla měnit často. Dosáhnout toho lze stanovením poměrně jednoduchého mechanismu, který stabilně udrží příjmy soudců a politiků v nějakém přijatelném poměru k průměrné mzdě.

Zákonodárci se k tomu na sklonku loňského roku dopracovali. Nejvyšší soud pak nabídl jasný návod, jak výpočet provádět. Po vyřešení sporu o zpětné doplacení peněz soudcům by mohl konečně zavládnout klid. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.