Příběh malých domů, které si posílali domů snad všichni Češi, kteří měli něco společného s evropskými dotacemi, je nekonečný. Něco ukazuje, zároveň však zakrývá to, co je opravdu vážné. Jde o událost, která se odehrála v pondělí. Tehdy podle slov premiéra Petra Nečase volal evropský komisař Johannes Hahn a oznámil, že Evropská unie obnovuje čerpání dotací, které bylo pozastavenu už v lednu, oficiálně v březnu.  

Na první pohled se tedy zdá být všechno v pořádku, i když ten pořádek může někomu připadat divný. S dotacemi nezacházíme dobře, přesto neutrpíme žádné vážné ztráty. O peníze z Bruselu nepřijdeme, jen se jich nějaká část ztratí v peněženkách úředníků, kteří je rozdělují, případně bůhvíjakých mafiánů.  

Evropská komise skutečně prokazuje při jednání s Českem značnou benevolenci a zdá se být dost pravděpodobné, že si za to vyslechne ostrou kritiku některých poslanců europarlamentu. Přesto je pondělní událost, kterou opatrně slavili vládní představitelé, vším možným, jenom není úspěchem českého čerpání evropských dotací. Ve velkém ukazuje to, co v detailech nabízejí zprávy o bytech za osm milionů, o thajských masážích a odměnách úředníků. Najednou vidíme les, který jsme dosud přes jednotlivé stromy neviděli.  

Zopakujme si, co se stalo. Po několika varováních byly Čechům v březnu zastaveny dotace. Zároveň dostali úkol, ať zlepší svou kontrolu nad dotačními programy. Až tak učiní, tok peněz bude obnoven. Pak se Češi a zvláště ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský snažili něco dělat. Navrhli nový systém, který je na rozdíl od předchozího formálně v pořádku. Objevily se sice kritiky, že jde jen o kosmetickou úpravu neudržitelných českých poměrů, v polovině července však museli bruselští politici uznat, že Jankovský svůj domácí úkol splnil.  

Ministrovi se zároveň podařilo prosadit, že Evropská komise neřešila vážné obvinění, podle kterého ministerstvo financí manipuluje s kontrolními zprávami.  

Zásluhou jednoho politika tedy Češi zaznamenali úspěch, ovšem úspěch skutečně dílčí. Vyplývá to zcela jednoznačně z pondělního verdiktu. Čerpání bude obnoveno, to se však netýká sedmi programů, kde se našly největší chyby. Přes tyto programy se ovšem čerpají dvě třetiny přidělených dotací. Jestli tedy přijdou nějaké peníze na dopravní, ekologické stavby a další evropské projekty, o tom se rozhodne na podzim. Jak jednání dopadnou, není předem jasno. Co nám vlastně Evropská komise vyčítá, se dozvíme z kontrolních zpráv, které mají přijít v průběhu srpna.  

Současná situace je tedy z pohledu tuzemského čerpání eurodotací tragická. Objevila se šance, že do konce roku vyčerpáme částku až 20 miliard, ale to je mimořádně málo. Nejde jen o to, že se letos mělo vyčerpat okolo stovky miliard, spíše je vidět, jak hrozivé rozměry nabývá zpoždění, které Česko nasbíralo během čerpání eurodotací na léta 2007–2013.  

Je dobré vědět, že Brusel přislíbil v tomto období 800 miliard. České úřady už skutečně podepsaly smlouvy na 600 miliard a polovinu této částky proplatily řešitelům jednotlivých projektů. Jenže Brusel k poslednímu červnu proplatil 140 miliard. Pokud to bude koncem roku 160 miliard, jde o kosmetickou změnu.  

Počátkem příštího roku se tedy můžeme dostat do situace, že nebudou proplaceny projekty za 650 miliard. Proplácení naštěstí neskončí na konci rozpočtového období v roce 2013, ale až o dva roky později. V každém případě bude nutné, aby v každém měsíci následujících tří let proplácel dotace ve výši 15 až 20 miliard.  

Český stát se tedy dnes vší svou silou přesvědčit Evropskou komisi, aby obnovila proplácení dotací, zatím se mu to ale nepodařilo, anebo podařilo jen v malé míře. Předpokládejme však do konce roku úplný úspěch. Přesto se Česká republika ocitne v neřešitelné situaci. V období Nečasovy vlády nedosahuje průměrné čerpání ani tří miliard měsíčně, když se odhlédne od výpadku v první polovině letošního roku, nepřekročilo tempo pět miliard měsíčně. Dokáže si někdo představit, že se tempo čerpání od nového roku zvýší čtyřikrát, zvlášť když ho budou řídit stejní úředníci a stejní politici jako dosud?  

Není potřeba čekat na katastrofu, protože už se stala. Každý měsíc odkladu při čerpání už jenom prohlubuje její dopady.  

Dokonce katastrofální situace se dá řešit. Jenže přichází víc a víc indicií, že ti v odpovědných funkcích jsou spíše součástí problému, než aby něco řešili. Pár výjimek existuje na již zmíněném ministerstvu pro místní rozvoj, truchlivá bilance čerpání přesto ukazuje, jak je to málo.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.