Petr Jahn: Velká mediální novela? Poslední šance na změnu

Ministerstvo kultury totiž postavilo dům od střechy, naštvalo komerční sektor, naštvalo diváky, kteří nevědí, proč by měli platit víc, když média veřejné služby vůbec nešetří, a především, neodpovědným přístupem k problematice notifikace státní podpory ohrozilo samotná média veřejné služby, která se mohou ocitnout v situaci, že budou muset vybrané poplatky vracet. Ještě je ale čas situaci zachránit a problematické pasáže z novely vypustit.

Zákulisní dohody aneb o nás bez nás

Selským rozumem vzato, by člověk očekával, že tvorba zákona, který se týká většiny občanů České republiky, zde plátců poplatků veřejnoprávním médiím, bude od počátku naprosto transparentní a veřejná (protože veřejnoprávní). Že bude probíhat široká diskuse nejen „koncesionářů“, úředníků ministerstva, ale i komerčních subjektů, které tato novela může poškodit a také ve finále poškozuje. A skutečnost je jaká? Máme tu vládní, dříve pětikoaliční, válec, který vyznívá jako tradiční „dohoda chlapců, co spolu hrají tenis“. Takto dohoda předsedy vlády a bývalého generálního ředitele České televize Petr Dvořáka. Dohoda, že navýšení televizních poplatků, a především jejich indexace (pravidelné navyšování) je hotová věc. Ještě na jaře 2024 jsme mohli napříč médii číst a slyšet, že od 1.ledna 2025 se poplatky zvyšují a veřejnoprávnost je v ČR zachráněna. No, nestalo se. Dvořák nebyl opětovně zvolen, a nejen v souvislosti s touto nečekanou změnou se konečně velká mediální novela stala skutečně věcí veřejnou! Intenzita nástupu této diskuse překvapila nejen ministra Baxu, ale i poslance.

Co je tedy na velké mediální novele špatně?

Dalo by se zjednodušeně říct, že skoro všechno důležité. Je to samozřejmě enormní vliv aktivismu nekritických podporovatelů veřejnoprávnosti a zákulisní machinace při jednání o jejím původním znění. Špatně je i celý konstrukt výběru veřejnoprávních poplatků. Struktura plátců poplatků narazila především v typu a velikosti právních subjektů dle počtu zaměstnanců. Jedná se o strukturální úpravu, nikoli pouze úpravu čistě formálního či administrativního charakteru. Struktura se mění u právnických osob, kde už poplatek není vázán na přístroje, ale stává se z něj jakási „daň ze zaměstnanců“.

A co říci k navrhované platbě za chytrá zařízení? Pro tento nesmysl se vžila trefná mediální zkratka „daň z internetu“. Na 30. schůzi VMZ, se udála zajímavá výměna názorů mezi poslancem za ANO Ing. Ondřejem Babkou a ministrem kultury Mgr. Martinem Baxou. Zde ze Zápisu schůze VMZ: Poslanec Ondřej Babka zmínil projednávání zákona ve 2. čtení… Následně sdělil, že koncesionářské poplatky médiím veřejné služby jsou v rámci evropské legislativy brány jako státní podpora a vznesl dotaz, zda Ministerstvo kultury ČR při přípravě zákona vědělo, že se jedná o existující státní podporu a že bude nutné návrh zákona u Evropské komise notifikovat. Dále se dotázal, zda proběhla nějaká jednání, jelikož se novelou zákona mění princip vybírání poplatků a je zaváděn nový systém u fyzických osob a právnických osob, což by mělo podléhat notifikaci Evropské komise. Sdělil také, že by mělo podléhat notifikaci i navýšení státní podpory o 20 % (NAŘÍZENÍ KOMISE ES č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, čl.4 odst,1.). Poslanec Ondřej Babka se následně dotázal na procentuální počet domácností, které budou nově platit za chytré přístroje.

V zásadě jde o to, že v připravované novele klidně mohlo Ministerstvo kultury vypustit problematické pasáže typu „daně z internetu“, ale, jak zaznělo i několikrát na VMZ, pak by musel být nárůst poplatků daleko vyšší. A to by zas před volbami nevypadalo příliš dobře, že? Navíc poslanec Babka (díky za něj) upozornil i na vskutku neuvěřitelný konstrukt výběru od nových plátců při jehož „náběhu“ se počítá jen zhruba s 10% úspěšností výběru poplatků, ačkoli z tradičních přístrojů se vybírá běžně 70% z možného! A není to jen nějaká benevolence hodných zákonodárců směrem k novým plátcům. Je to naprosto chladnokrevný kalkul! Ono by se totiž mohlo vybrat na poplatcích veřejnoprávním médiím i více peněz, než je např. Českou televizí, neustále dokola omílaná mantra částky přes 800 miliónů korun. Ale mohlo by to být i přes jednu miliardu Kč! A to už by byla Bruselem jednoznačně definovaná nedovolená podpora! A jak upozornil několikrát na VMZ pan poslanec Babka: „V takovém případě, by to mělo podléhat notifikaci Evropské komise! Protože zde se jedná o navýšení státní podpory o 20 %.“ Zde citace se zápisu setkání všech zainteresovaných subjektů s vedením ČT a Radou ČT: „Já bych jenom rád obecně něco k tomuhle tomu řekl, protože když vzniká memorandum, memorandum vzniká proto, protože na trhu se objeví 1,2 – 1,3 miliardy korun pro Českou televizi. A všechny zajímá, co se s nima bude dít, jestli neuděláme další dva sportovní kanály, jestli nebudeme vysílat jenom Stardance každý den až do Aleluja, jo. A to memorandum vzniká proto, aby se zpřesnilo, jak my jako dobrý hospodář a zároveň i jako dobrý programátor naložíme s těmito dodatečnými peníze, které na trhu vzniknou (Milan Fridrich, ředitel Divize Program ČT).“ Tedy již v říjnu 2024, jak je doloženo zápisem, bylo veřejně deklarováno, že ČT skutečně počítá s reálným navýšením o více než půl miliardy oproti deklarovaným osmi stům miliónů! A když se taková podpora, která měla být notifikována, nenotifikuje, je pokládána za nedovolenou a musí se vracet. Zpravidla jen její navýšení, ale může se stát i to, že se bude vracet celá. Například pokud komise přijde na to, že máme nedostatečně přesně vymezenou veřejnou službu.

Na poslance Ondřeje Babku reagoval ministr kultury Mgr. Martin Baxa, který uvedl, že probíhaly konzultace jak s ÚHOS, tak s Evropskou komisí. Sdělil, že postup je správný, následně hovořil o vztahu Evropské komise ke slovenskému systému, kdy Slovensko zásadně změnilo způsob financování, přešlo na model financování ze státního rozpočtu, Evropská komise to však stejně definovala jako stávající podporu, komise to nevyhodnotila jako změnu systému.

Tak to vidíte… Když je potřeba argument pro diskutabilní postup Ministerstva kultury, tak se ministrovi Baxovi hodí i to „ošklivé, zlé a nedemokratické“ Slovensko. To nevymyslíš.

Memorandum, s křížkem po funuse?

Unijní předpisy chtějí co nejpřesnější vymezení veřejné služby. Podle 30 let staré české definice veřejné služby se to ale poznat nedá. Pomoci s vymezením veřejné služby mělo pomoci Memorandum, ale je navrženo tak, že k navýšení poplatků má dojít bez ohledu na to, jestli memorandum vznikne, nebo co bude jeho obsahem, takže je z hlediska vymezení veřejné služby ve vazbě na poplatek vlastně bezcenné. Navíc tolik diskutované Memorandum veřejnoprávních médií nakonec nebude podmínkou pro jakékoliv změny (navyšování poplatků), protože bude zmíněno až ve schválené novele a tím tedy vypadává z aktuální relevantní „hry o poplatky“. Proto ho poměrně bez odporu obě veřejnoprávní média, ČT a ČRo, dala dohromady a předložila ke schválení svým kontrolním Radám. Ministerstvo kultury dále slíbilo, že se zasadí, aby ještě před schválením zákona existovaly návrhy memorand, které by byly se všemi prodiskutovány. To se ale do teď nestalo! Česká televize zaslala Radě ČT tu samou verzi textu jako komerčním televizím (AKTV) a připomínky komerčních televizí do textu Memoranda nijak nezapracovala. Takže to určitě není tak, jak říká GŘ ČT Souček, že je dohoda na 98% obsahu.

Nedovolená podpora, to je to, oč tu běží

Brusel hovoří takto: „V případě veřejnoprávního vysílání musí být výše uvedené body (veřejné podpory) upraveny podle Amsterodamského protokolu, ve kterém se uvádí, že plnění veřejných služeb je svěřeno, vymezeno a organizováno každou zemí EU; je stanovena výjimka ohledně financování poskytovaného vysílacím organizacím na plnění poslání veřejné služby, pokud tím nejsou ovlivněny podmínky obchodu a hospodářská soutěž v EU v míře, která by byla v rozporu se zájmy EU.“ A tohle by se dalo tesat: „Posouzení státní podpory Komisí vyžaduje transparentnost. Země EU by měly zajistit pravidelný dohled nad využíváním veřejného financování a nad výkonem poslání veřejné služby.“ V ČR žádná relevantní kontrola veřejnoprávních médií neprobíhá. O chabé kontrole veřejnoprávních médiích jsem i já sám, v průběhu let, napsal několik nelichotivých článků.

Komise se domnívá, že veřejnoprávní vysílací organizace by měly mít možnost využít příležitostí, jež nabízí digitalizace a služby podporované internetem, a přinést společnosti užitek v podobě služeb na všech platformách, pokud to ovšem nepovede k narušení hospodářské soutěže a nepřiměřeným způsobem neovlivní trh. No, a to se tu evidentně právě děje. Resp. nekoná se kontrola a navyšuje se nedovolená podpora veřejnoprávních vysílatelů! A ani tato myšlenka by rozhodně neměla zapadnout: „Provozovatelé komerčního vysílání tvrdí, že s přechodem na vícekanálové vysílání na přání, které nabízí digitalizace, bude trh schopen naplnit veškeré potřeby a následně i závazky veřejné služby, které v současnosti plní veřejnoprávní vysílání.“ (Preambule Doporučení Parlamentního shromáždění 1641/2004 bod č. 14). Tedy už v roce 2004 komerční vysílatelé přišli s ne nezajímavou myšlenkou, že změnami technologií vysílání by mohla být redefinována resp. minimalizována veřejná služba veřejnoprávních médií. Já pro to dlouhodobě razím termín „minimální veřejnoprávní služba“. Tedy to, co by stát chtěl platit, pokud by na to došlo. Hezky nám to shrnul i nový generální ředitel ČT Souček, když vyhrožoval provozem jen tří kanálů, ČT1, ČT2 a ČT24, pokud „nedostane“ slíbené navýšené poplatky. Ostatně proč ne? Pokud by ČT vysílala před a v hlavním vysílacím čase jen premiéry, určitě by stačily jen kanály dva. Promiň Belmondo…

Petr Jahn
Autor je bývalý šéfproducent Ředitelství zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu České televize