Nikdo mi zatím nevysvětlil, proč a k čemu je dobré mít činžák uprostřed města, nevyužívat jej a čekat až spadne. Jistě, pokud mohu ovlivnit to, že právě v tomto místě bude brzy stanice metra nebo něco podobného, pak to smysl má. Především tehdy, kdy si pleteme pojmy hodnota a cena.

Jak by asi reagovali sousedé na sedláka, který by svá pole uprostřed jejich lánů přestal obhospodařovat, nechal je zaplevelit, zplanět, udělal by z hospodářského, kulturního pozemku enklávu syslů, myší, bodláků a bolševníku. A když se něco obdobného děje ve městech, tak se s tím máme smířit? Co je komunistického na požadavku, aby mi někdo úmyslně neškodil? Zamyslete se nad tím, co se v takové léta neudržované prostoře děje. Nevětrá se, bují plísně, zatéká dešťová voda, dřevěné konstrukce hnijí. Do tichých, tmavých prostor se stahují potkani, zakládají hnízda. Právě v těchto dnech magistrát sype otrávené granule do kanálů a prostor svých objektů za miliony korun a za zdí mají krysí školky. A navíc - zkuste jen odhadnout, jak asi roste hodnota opečovávané nemovitosti, která má za souseda nějakou takovou ruinu.

Jediným řešením této situace je donutit vlastníky se o jejich majetek starat. Tady vůbec nejde o to, že někomu sáhneme na majetek. Tady jde o to, že zabráníme druhému sahat na náš majetek. Co je na tom komunistického, to skutečně nechápu.

Petr Mrázek
Praha 6