Je známo, že letní teploty, zejména extrémní horka, zatěžují především kardiaky, ale vyšší riziko srdečních komplikací hrozí každému. Na vedro reaguje organizmus rozšířením cév a pocením, což vede k úbytku vody a některých minerálních látek. V důsledku toho se sníží objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. To nastartuje další kompenzační mechanizmy, například se zvýší frekvence srdeční činnosti a zesílí se kontrakce srdečního svalu.

Zdravý člověk, pokud to nepřežene třeba se sportem, zvládne tyto regulační pochody bez problémů. Naproti tomu u nemocného dejme tomu s ischemickou chorobou srdeční může klesající průtok krve srdečními tepnami způsobit nedostatečné okysličení srdečního svalu. „Když ztrácíme v těle vodu, zahušťuje se nám krev, a tím se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Ty potom putují krevním řečištěm a mohou ucpat některé důležité cévy, to znamená, že mohou způsobit infarkt myokardu, případně mozkovou mrtvici nebo plicní embolii. Hypertonikům, kteří užívají léky na snížení tlaku, zase hrozí nedokrvení mozku. Při dehydrataci jim totiž tlak výrazně klesne a v důsledku toho se změní průtok krve tak, že jí méně protéká ledvinami, játry a mozkem a většina jí jde do kůže, aby se organizmus mohl chladit. No a je tu i vyšší riziko srdečního selhání či vzniku poruch srdečního rytmu – nejčastěji fibrilace síní,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., primář kardiologie Nemocnice Na Homolce.