Jinak většinou příměří platilo tak, jak už jsme zvyklí, tedy dost podivně. Neplatilo podle interpretace separatistů a jejich ruských podporovatelů třeba v Debalceve, což je logické, protože ho přece ještě potřebovali vzbouřenci dobýt a do začátku příměří to nějak nestihli.

Takže na nebohé město dál pršely rakety a dělostřelecké granáty, až konečně v půlce týdne padlo, což byla pro morálku celé Ukrajiny veliká facka.

Nyní už obě strany tvrdí, že od fronty stahují těžké zbraně, jenomže mise OBSE, které to kontrolují, zatím žádné stahování neviděly, těžké zbraně prý jen vesměs mění na frontě pozice.

Á propos, těžké zbraně – jak už všichni víme, Rusko a jeho armáda se žádných bojů neúčastní, vždyť už nám to prezident Putin, ministr zahraničí Lavrov a další moskevští vůdci mnohokrát řekli, a někteří významní státníci, třeba i od nás, dělají, že jim to i věří.

Jenže v minských dohodách tentýž Putin a jeho štáb souhlasili, že z Ukrajiny budou stažené nejmodernější těžké zbraňové systémy, které Rusko ještě vůbec nikomu neprodalo a má je jen jeho armáda, takže vyvstává otázka, jak se sakra na tu Ukrajinu dostaly.

Možná nám ukrajinská krize místo slavné Schroedingerovy kočky dodala Schroedingerovské rakety, které jsou a nejsou zároveň. Koneckonců v Rusku samém se provalila snaha zapojit do boje dělostřelce a raketčíky z divize v Murmansku – ti se ale nakonec většinou dokázali nasazení na frontě vyhnout švejkováním, prý nepochopili, co se služební cestou na Donbas myslí.

Ukrajina mezitím zastavila separatistům dodávky plynu, tvrdí, že kvůli poruše plynovodu, čemuž se zas tak moc nedá věřit, ale koneckonců asi není příliš divu, že nedodává plyn někomu, kdo za něj naprosto jednoznačně odmítá platit, když sama na platby za plyn Rusku dává dohromady peníze horko těžko.

Koneckonců, plyn začalo separatistům hned dodávat Rusko, jak oznámilo ten, který měla dostat Ukrajina, tak teď bude zajímavé sledovat, po kom ho bude chtít zaplatit.

Ukrajinský prezident Porošenko začal sondovat, jestli by na Ukrajinu nemohly přijet modré přilby OSN, což v Rusku vzbudilo zuřivé odmítnutí. Jenže zvláště po Debalcevské porážce je Ukrajina už opravdu na pokraji rozkladu, stále méně bojeschopná.

Dobrovolnické jednotky si nyní i zřídily vlastní štáb oddělený od armádního vedení, což jistě k nastolení pořádku nepřispěje.

Bohužel má částečnou pravdu bývalý šéf NATO Robertson, že Ukrajina udělala chybu, když se před čtvrtstoletím vzdala jaderných zbraní a věřila ruským a západním zárukám za své hranice. Na druhou stranu, těžko dnes říci, co by bylo s jaderně ozbrojenou Ukrajinou, pro svět by to žádná výhra také nebyla.

Islámský stát o sobě dal slyšet i v Libyi, kde brutálně a opět před kamerami zavraždil dvacítku egyptských křesťanů. Egypt odpověděl bombardováním města, ve kterém mají libyjští islamisté hnízdo, proti čemuž zase protestoval ostře Katar, protože ten tyto islamisty podporuje.

Interpol varoval, že se Islámský stát zmocnil několika tisíc čistých syrských pasů, takže může s pravými dokumenty posílat do Evropy své bojovníky. My se ovšem příchozích se syrskými pasy zas tolik bát nemusíme, jak se ukázalo, na černém trhu v Sýrii je dostatek českých pasů, které jejich držitelé, občané České republiky, výhodně zpeněžili.

Další z teroristických útoků, spáchaných zamindrákovaným kriminálníčkem ve jménu islámu zažila dánská Kodaň, v tamní kavárně při debatě o svobodě slova byl zastřelen jeden člověk, druhý pak stejným vrahem před synagogou.

Český prezident Zeman se nechal veřejně slyšet, že do rady České národní banky chce jmenovat jen lidi, kteří nebudou devalvovat korunu - a výsledek se dostavil, kurz koruny napřed vyletěl a pak byl dost nestabilní.

Když už národní banka nacpala takové peníze z peněženek nás všech do udržení nízkého kurzu koruny, je pěkné, že pan prezident má tolik zodpovědnosti, aby ji neuváděl do nebezpečí, že bude muset zaplatit další balík. Tedy bylo by pěkné.

Ať ti, kdo mají moc, mají v sobě také alespoň základní zodpovědnost, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.