Akcie a hospodářský cyklus

Akciový trh je nyní ve velmi dobré formě. Měřeno indexem S&P 500 jsme na historických maximech, které ukazatel dále navyšuje. Proč? Ženou jej výsledky firem, dobrá makrodata americké ekonomiky, nízká nezaměstnanost a velká očekávání od nového prezidenta USA. Všechno se zdá být ideální, podobně jako v roce 2007. S tou výjimkou, že tenkrát při začátku finanční krize byly zároveň vysoko i ceny ropy. Ty jsou dnes skoro na třetině hodnoty oproti roku 2008. Určitým a zcela jistě ne jediným indikátorem problému byl extrémní růst cen černého zlata těsně před splasknutím hypoteční bubliny. Dnes tento ukazatel žádný problém nenaznačuje.

Inflace

Co může být problém, je vysoká inflace. Státy po celém světě natiskly neuvěřitelné množství peněz, aby rozhýbaly ekonomiku. I když k tomu využívaly různé nástroje (ČNB například kurzový závazek), efekt to mělo stejný. Peníze se dostaly na účty bank a pomalu se upouštějí do ekonomiky, což má za následek inflační tlaky. Tento efekt můžeme pozorovat především v posledním pololetí, kdy se zvyšují ceny nejen v USA, ale také v Evropě. Nyní je inflace nízká a „zdravá“, ovšem otázkou je, jestli to není pouze počátek trendu jejího zvyšování. Ony vytisknuté peníze dříve či později vyplavou na povrch, a to může představovat opravdovou hrozbu pro ekonomiku. Vysvětlení je jednoduché. Nízké úroky lákají lidi, aby si vzali hypotéku a díky nižší měsíční splátce na ni zároveň dosáhne více lidí. Když se úroky začnou společně s inflací zvyšovat, zvýší se také poměr nesplácených úvěrů. Toto je dnešní hrozba nejen naší ekonomiky. Nemluvě o narůstajících cenách nemovitostí.

Problémy dluhů

Dluhy ale nemáme pouze osobní. Ještě jsou tu půjčky firemní a státní. Představa, že státní půjčky se od roku 2008 vyřešily, je naprosto lichá. Země akorát využily klidu na trzích a zvýšeného objemu peněz, a tak si dnes půjčují za rekordně nízký úrok. Většina zemí ale své dluhy nerestrukturalizovala, a naopak si půjčila ještě více. Příkladem můžou být Spojené státy. Ty navyšují svůj dluh rekordním tempem a nevypadá to, že by tento směr měl v dohlednu končit.

Dalším problémem jsou dluhy firemní. Nedávno byly terčem zájmu německá Deutsche Bank nebo italská Monte Paschi di Siena. Každá z trochu jiného důvodu, ale přesto mohou být obě banky signálem, že něco není v pořádku. Obrovským problémem je pak velmi předlužený firemní sektor v Číně. Tam tiká bomba snad nejhlasitěji. Mezinárodní měnový fond odhaduje podíl rizikových úvěrů až na 15 %. To není vůbec malé číslo a v případě vážných problémů může bublina splasknout zejména tady. Při dnešní velikosti Číny bychom poprvé spatřili tu obrovskou ekonomickou sílu této autokratické země. Právě zde totiž může vzniknout další finanční krize.

Zlato a uchovatelé hodnoty

Otázkou tedy zůstává, kam mám v dnešní době investovat. Odpověď „jednoznačně do zlata“ je však příliš prvoplánová a nepravdivá. Je totiž klidně možné, že problémů ještě stále není dost a medvěd akciových trhů stále ještě spí ve svém zimním spánku. Určitě bych se ale měl na pozoru před investicí do akcií. Historie nám už několikrát ukázala, že když se o akcie začnou všichni zajímat, aby jim náhodou neujel vlak, bývá ta pravá chvíle z tohoto vlaku vystoupit. Nádraží se začínají plnit…

Autor je analytik investiční společnosti.