Vladimír Krychtálek (27. ledna 1903 Brno – 22. dubna 1947 Praha) byl český novinář, popravený za kolaboraci s nacistickým Německem během druhé světové války. Je považován za jednoho z nejaktivističtějších novinářů sloužících nacismu a Protektorátu, spolu s E. Vajtauerem, E. Moravcem, K. Lažnovským a dalšími.

V novinách a rozhlase začínal už ve 20. letech. V letech 1927–1930 pobýval Vladimír Krychtálek ve Francii a vycestoval do Číny. Odtud přispíval do Lidových novin, kde získal v roce 1931 zaměstnání jako redaktor v různých rubrikách. V září 1934 odjel do Moskvy jako zpravodaj Lidových novin. Psal odtud články pod názvy Úspěchy Sovětského svazu a Problémy Sovětského svazu, dále politické úvahy, především ve vztahu k hrozícím válečným konfliktům.

Vladimír Krychtálek byl z Moskvy odvolán v květnu 1936. Těsně před odvoláním z Moskvy ještě přispěl do Lidových novin dvěma příspěvky. 5. 4. 1936 v příspěvku Rusko a Evropa hodnotil v zásadě pozitivně Sovětský svaz, psal o nereálnosti neutrality a podporoval regionální bezpečnostní dohody. 14.5.1936 pak formuloval úvahu o další expanzi Německa (očekával ji směrem na Polsko). Upozornil na nevýhodnost dvoustranných paktů s Německem a na přednosti regionálních smluv. V říjnu 1937 ukončil s Lidovými novinami pracovní poměr kvůli názorovému nesouladu (podloženém i Krychtálkovým antisemitismem). Zmiňuje to i v knize, z níž zde citujeme. Následně nastoupil do deníku agrární strany Venkov.

Po uzavření Mnichovské dohody byl v listopadu 1938 a počátkem března 1939 vyslán, se souhlasem ministerského předsedy Rudolfa Berana, k jednáním do Berlína.

Již 17. března 1939, tedy pouhé dva dny po vzniku Protektorátu, byl Vladimír Krychtálek, jako jeden ze zástupců přípravného výboru Národního svazu českých novinářů, přijat tiskovým přidělencem říšského vyslanectví v Praze. Cílem bylo ujistit německou stranu o loajálnosti českého tisku. 15.5.1939 se stal šéfredaktorem deníku Večer, který byl, spolu s deníkem Venkov, periodikem agrární strany. Na podzim 1939 se zúčastnil zájezdu českých novinářů na území poraženého Polska, na který se dobrovolně přihlásil. Německou stranou byli čeští novináři usměrňováni, aby ve svých příspěvcích zdůrazňovali, že český národ se vyhnul útrapám války.