Jsou tam jednak velmi precizní historické informace, ale i dobové veduty, podle historiků a archeologů nakreslené původní podoby a půdorysy skoro stovky objektů, o nichž jsem zčásti ani nikdy v životě neslyšel: Mladějov, Dlouhá loučka, Hřebeč, Suchotlesky, Cejřov, dokonce Mrdice (copak tam asi dělali?), Bořice, Humperky, Rozpakov (to by mělo být školící středisko výchovy našich skvělých politiků), Strádov (občané zřejmě strádali, taky dost aktuální) atd. A vedle toho samozřejmě dosud existující a často krásné romantické zříceniny typu Litice, Lanšperka, Lichnice, Košumberka, či dokonce výstavně nebo aspoň zčásti rekonstruované hrady jako Svojanov, Kunětická hora a Pardubice.

Pro místního rodáka krásný výlet do kraje, z něhož vzešel, pro nadšence rodu obecného velmi užitečná sbírka informací, a hlavně díky skvělým nákresům velmi vypovídající zejména o středověku, který zjevně nebyl temný, jak se o něm traduje, ale činorodý a pracantský.

To je něco, co po naší generaci nezůstane. Umíte si představit, že někdy někdo vydá knihu novozřícenin - třeba Tančícího domu, Žižkovské věže či orloje na brněnském Náměstí svobody? Asi těžko, V tomto směru se nemáme, čím chlubit. A pácháme stále další zvěrstva - zbourali krásný neorenesanční objekt na rohu Opletalovy ulice a Václaváku a postavili tam šedočernou sklobetonovou nákupní obludu. Zbourali brutalistní Transgas, úžasný monument své doby, a je tam už pár let opuštěné staveniště. Prý se chystají i na Pragerovu pyramidu Komerční banky na Smíchově.

Je to svědectví toho, že nechceme přiznat minulým časům jejich nezaměnitelnost. A teď nejde jen o dobu socialismu, ta neúcta k minulosti jde mnohem hlouběji. Dočkáme se demolice Chrámu sv. Víta? Jaké by tam bylo krásné shopping-centrum! A ten výhled na matičku Prahu!

Tak jako tak je ta kniha o hradech Pardubicka skvělým průletem do historické paměti. Takových moc na trhu není. Kniha autorů Miroslava Plačka, Veroniky Skálové a Pavla Šimečka vznikla z nadšení (a též finanční podpory) předsedy krajské Hospodářské komory Jozefa Koprivňanského. Kdybyste po knize zatoužili, a věřte, že to lze jen doporučit, napište si o ni na stafi@stafisro.cz.