Zatímco v minulých letech se ekonomické prognózy a výhledy na den, týden, měsíc i rok dopředu dělaly celkem hravě, teď to začíná být větší dřina i zodpovědnost. Od roku 2008 totiž ekonomické potíže dokázaly zamíchat kartami tak, že co člověk předpověděl ráno, večer už platit nemuselo. A tak bylo víceméně jedno, co předpovídá.

Ekonomika poroste, pokud nebude zrovna klesat. Ledaže by stagnovala, zněly s trochou nadsázky ekonomické prognózy a dělat analytika byl výborný kšeft. Garantovat nemohl nikdo nic.

Ekonomická vize pro letošní rok je obtížnější a zodpovědnější v tom, že česká ekonomika evidentně míří vzhůru. Sice ne rychle, ne výrazně ale za to už takovou dobu, aby to stačilo na tvrzení, že bude líp.

Často se stává, že manévry té velké ekonomiky my dole ani nepostřehneme. Firmám se začalo volněji dýchat už před časem, přesto se snažily zvládnout zakázky stávajícími pracovníky a nové nenabíraly. Co kdyby? Teď se zdá, že co kdyby se přece jen trochu vzdálilo.

Podle různých průzkumů chce hned od začátku roku nabírat nové zaměstnance víc firem, než kolik jich chce propouštět. Přitom první čtvrtletí je - pokud jde o propouštění - nejcitlivější z celého roku a navíc: tento první kvartál bude ve srovnání se stejnými obdobími roku nejsilnějším od toho v roce 2008.

A další čísla říkají, že 43 % firem chce v letošním roce zvyšovat mzdy. V průměru sice jen asi o 3 procenta, ale trend je jasný a dlouho jsme jej nezažili.

Zajímavé je sledovat i nářky bankéřů nad tím, že firmy si nechtějí moc půjčovat. Ne proto, že by se bály, nebo byly ve špatné ekonomické situaci, ale především proto, že mají dost svých peněz. Špatná zpráva pro bankéře, dobrá pro ekonomiku.

Zahraniční poptávka postrkuje průmyslovou výrobu, prosperují služby a pozitivní obrat zaznamenal i dlouholetý otloukánek české ekonomiky stavebnictví. Spotřeba domácností roste už půldruhého roku a vypadá to, že budeme při chuti i letos. Proč ne, když třeba ceny hypoték jsou nejnižší v historii.

Ale abychom se nepřechválili. Dobré je, že se daří pro nás klíčové ekonomice Německa na rozdíl třeba od Francie nebo Itálie. Méně dobré je to, co se odehrává v Rusku.

Jeden z krizových scénářů (ale víme, že v krizi může nastoupit jakýkoliv scénář) předpokládá, že ruská ekonomika spadne letos v každém čtvrtletí o 8 % a to by byl parádní sešup. A nákaza by se právě přes Německo dostala až k nám. Pak by naše ekonomika místo očekávaného 2 – 3 procentního růstu mohla i mírně zbrzdit. Ale doufejme, že výsledný ruský scénář bude přece jen milosrdnější.

A tak sousedovi Pavlovi lze jeho nové auto jen přát a doufat, že nás co nejvíc bude letos hlásit: „U mě dobrý!“

Přemysl Čech vám přeje vlídný den!  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.