Přemysl Koch: Digitální daň varuje před tou bankovní

13.10.2020 19:54 | Zprávy

Od ledna příštího roku začne v Česku platit pětiprocentní digitální daň. Proč to v této covidové době zmiňuji? Protože už platí v některých našich sousedních zemích, a ejhle - od října Google účtuje v Rakousku, Velké Británii a Turecku nové příplatky za reklamu právě s argumentem zavedení daně.

Přemysl Koch: Digitální daň varuje před tou bankovní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Měna Euro

Česko čeká podobný scénář. Ostatně smyslem plánované české digitální daně je pochopitelně zacílit na příjmy z internetové reklamy. Takže lze čekat, že strategie české pobočky Google bude v Česku stejná jako v ostatních evropských zemích. A nelze asi čekat, že by se takto choval na českém trhu jen Google, samozřejmě.

Chápejme toto, prosím, jako varování před zavedením bankovní daně, se kterou by to dopadlo velmi pravděpodobně stejně – banky by se ji snažily přenést na klienty. Nejspíš víc skrytě - prostřednictvím zvýšení poplatků za služby a snížením ochoty půjčovat. Protože nižší zisky kvůli dani by snížily i jejich ochotu riskovat půjčováním peněz.

Čeští politici stiženi jak nudle v bandě vymýšlením, co s covidem, teď jistě nemají tuto daň jako bod zájmu číslo jedna. Ale přesto kvůli sociálním demokratům aktuální je - ČSSD zavedení bankovní daně prosazuje jako kompenzační opatření za zrušení superhrubé mzdy. A právě proto ještě přikládám další argumenty proti jejímu zavedení – a to samotné výrazně negativní zkušenosti sousedních zemí, které ji zavedly a zase teď honem honem rušily, aby jim ruku v ruce s covidem nezničila totálně ekonomiku. Tím, že banky budou méně ochotné půjčovat, budou nabízet dražší úvěrové peníze a tlačit na klienty přes vyšší poplatky.

Rumunsko zavedlo bankovní daň v roce 2018 a na začátku letošního roku ji zrušilo. Nenaplnila očekávání s ní spojovaná, způsobila jen problémy bankovnímu sektoru a zprostředkovaně jejich klientům. Slovenská vláda rozhodla zrušit bankovní daň od ledna příštího roku. A po vzoru České republiky se stát s bankami dohodl na projektu založení Rozvojového fondu Slovenska, do kterého budou stát a banky společně přispívat prostředky na financování rozvojových a investičních projektů (zpočátku se počítá s jednou miliardou eur ze strany státu a půl miliardou každoročně za banky). V Německu se znovuzavedení bankovní daně neplánuje, a to i z toho důvodu, že komerční banky jsou považovány za strategické partnery při obnově ekonomiky, kdy prostřednictvím úvěrů zajišťují na trhu dostatečnou likviditu.

Držme se, prosím, této myšlenky, Národní rozvojový fond (NRF) by u nás měl dostat licenci každým okamžikem, a pomáhejme oživit ekonomiku takto. Restrikcí už máme dost, nepřidávejme další v podobě daně. Půjčky od NRF financující vybrané významné projekty přinesou vyšší přínos než pouhé zvýšení příjmů veřejných rozpočtů plynoucí z daně, které zmizí v černé díře obrovského schodku, způsobí významné problémy ve finančním sektoru a v konečném důsledku klientům bank.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

17:17 Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

Kolem soudců, státních zástupců, špiček policie a vůbec celé justice se v naší společnosti našlapuje…