Anglie, Francie, spolutvůrci Mnichova mlčeli. Zrodil se Protektorát a s ním hrdinství i kolaborace. Tedy vedle hrdinů odboje i ti Moravcové… Hitlerovi se okupací českých zemí a následně i Polska otevřela cesta na východ.

Pro naši tehdy mladou republiku měla německá okupace v březnu 1939 svůj počátek v mnichovském porcování Československa. Šestiletá okupace vedle statisícových obětí, rozvrácené ekonomiky měla i morální dopady, které pociťujeme i dnes. Dnes je zpochybňováno, že Československo bylo rozhodujícím způsobem osvobozeno Rudou armádou. Místo vděku spíše nenávist či zdvižený prst. Není vhodné připomínat, že v Československu našlo svůj hrob na 140 tisíc sovětských hrdinů. Ale i tisíce rumunských vojáků, jakož i 116 padlých amerických hrdinů. Všichni mají mít naši úctu...

Československo si svoji opětnou svobodu muselo tvrdě vybojovat. Nebyl to dar od někoho. Nebojme říci nahlas, že jsme nestáli schováni někde v koutku ani jsme nestavěli kolaborantské legie, naopak naši vojáci bojovali proti nacistům na všech frontách druhé světové války. Umírali v leteckých bojích nad Anglií, na bojištích ve Francii, v SSSR, v Africe…

V těchto dnech jsme si připomněli 80. výročí bitvy u Sokolova, vesnice nedaleko Charkova. Hrdinství Čechoslováků a jména hrdinů Jaroš, Kudlič, Sochor, Svoboda dávala nám i světu naději. Následně 1. československý armádní sbor na cestě k domovu osvobozoval Kyjev, Bílou Cerekev…. osvobozoval od podzimu 1944 i Československo. Československo se stalo i jejich zásluhou součástí vítězné koalice. Tisíce našich hrdinů platily životem za naši svobodu. Jejich hrdinství je dnes zpochybňováno, potlačováno, jména hrdinů upadají v zapomnění.

Za německým řáděním v Československu zůstaly vypálené Lidice, Ležáky, Ploština, slovenské vesnice, ale i česká Volyně na Ukrajině. Jsou to i desetitisíce umučených a popravených. Zásadní podíl SSSR na porážce Německa rozdělil poválečnou Evropu. Rodí se nové výklady výsledků druhé světové války. Z viníků se dělají oběti, z obětí viníci. Padají pomníky hrdinů. Pohrobci fašistů opět pochodují. Místo slova mír politici skoňují slovo válka. Na východě Evropy hoří opět města, umírají lidé...

Mnichovem jsme ztratili samostatnou českou zahraniční politiku. Je příznačné, že ji hledáme dodnes. Podřizování cizím zájmům stále trvá. Bylo to v případě srbského Kosova, je tomu i dnes při hledání pravdy na Ukrajině. Statečnost, vlastenectví a svoboda názoru je v nás potlačována.