Nevytrhly to ani superdrahé režie Roberta Wilsona; za náklady jedné každé by jiný činoherní soubor žil rok. Jan Burian nastoupil do čela Národního divadla v roce 2013. Zatímco návštěvnost souborů Opery podle očekávání klesla, souboru Činohry ND nenadále stoupla, až předstihla operu. Jakými uměleckými počiny?

Žádná činoherní inscenace, o níž by si diváci vyprávěli se zatajeným dechem. Na trhák nasadil šéf Činohry ND Michal Dočekal pod patronací generálního ředitele ND Jana Buriana "aktem řízení".

Diváky nahradí redukovaná hlediště

Návštěvnost je u divadla sledovaný výkon daný podílem počtu diváků, kteří navštívili představení, a počtem míst v sále. Za Buriana ji pojali v Národním tvořivě. Nová scéna má kapacitu 389 míst; navštíví-li 191 diváků představení Laterny magiky, dosáhne soubor jen 49% návštěvnosti. Pokud 191 diváků navštíví na Nové scéně činoherní představení Kvartýr, Po sametu, Čekání na Godota, Ohrožené druhy, hraje se pro „hlediště bez bočních míst“ o kapacitě 237 sedadel a Činohra ND vykáže návštěvnost 81%. S touto frapantní neoprávněnou výhodou vstoupila návštěvnost Činohry ND do statistik a hodnocení ve výroční zprávě za rok 2013. Michalu Dočekalovi blahopřejeme k pěknému výsledku. Jan Burian veřejnou listinu podepsal.  

Redukce na 237 míst je za hranou, redukce na 80 míst nikoli?

Nejlepší návštěvnosti dosahuje Činohra ND na Nové scéně u kusů, pro něž redukovali diváckou kapacitu na pouhých 80 míst, jako Blackbird, Z prachu hvězd, Ohlušující pach bílé; při stejném počtu 80 diváků má Činohra ND návštěvnost 100% a Laterna magika 21%. Uvedené tituly jsou přeneseny z Kolowratu, kde byly pro takové hlediště inscenovány. Co opravňuje Činohru ND pod Dočekalovým vedením, aby se uchylovala k inscenacím klubového typu pro 80 diváků na scéně s kapacitou 389 sedadel?

Zkreslování výkonů příkazem generálního ředitele

Návštěvnost Činohry ND se vyhoupla na 69,97%, avšak klamavý údaj ve výroční zprávě je vylepšen „hledišti bez bočních míst“. Nelze jej porovnat ani s vlastní návštěvností v předchozích letech ani s návštěvností ostatních souborů ND v témže roce ani s návštěvností žádného jiného souboru či divadla v republice, kde ji dosud počítají "postaru", totiž náležitě. Když pozměnění sledovaného výkonu za rok 2013 zůstalo nepovšimnuto, vyhověl Burian Dočekalovi v další manipulaci s návštěvností příkazem generálního ředitele, jímž pro Novou scénu schválil nový ceník „bez bočních míst“. Zatímco všechny tituly Laterny magiky a jeden ze dvou titulů Opery ND jsou na Nové scéně uváděny pro plnou kapacitu 389 míst, ani jedno z představení Činohry ND do února 2015 nenabídli jinak než pro redukované hlediště o 237 sedadlech (pokud nejsou rovnou inscenovány pro 80 diváků). Přidaný nestandardní ceník "bez bočních míst" tak v praxi slouží nedůvodné úpravě sledovaného ukazatele návštěvnosti především u Dočekalovy Činohry ND. Můžeme se těšit, že Opera ND si maličko polepší a Činohra ND vykáže za rok 2014 rekordní návštěvnost.

Optimalizací statistik k vyprázdnění pojmů

Proč odvozovat návštěvnost od návštěv? V Národním divadle už přidělují kapacitu sálu Dočekalově Činohře ND předem tak, aby návštěvnost vyšla dobrá. Pouze na březnovou premiéru Strasti života Národní divadlo prodává 389 sedadel celého hlediště, na reprízy zas už jen 237 sedadel „hlediště bez bočních míst“. Naopak Ohlušující pach bílé na Nové scéně ve "sklepním" aranžmá po 80 divácích vyprodali až do začátku března a kupodivu žádná inscenační překážka nebránila Činohře ND, aby na jedno z vyprodaných představení "zvětšila hlediště". Změnu ceníku u vyprodaného představení 1.12. na "hlediště bez bočních míst" provedli operativně mezi 14. a 21. 11., možná k výročí sametové revoluce; v březnu se vejde diváků zase už jen 80. Jeden titul, dvojí kapacita hlediště jak se kdy právě hodí. V Národním divadle pod Burianovým vedením si z návštěvníků vrásky nedělají.

Co na to Garanční rada Národního divadla?

V pětičlenné Garanční radě Národního divadla pomáhají Janu Burianovi s břemenem řízení čtyři představitelé činohry: Milan Uhde, Jan Hančil, Jiří Šesták a Eva Kejkrtová Měřičková; pátým členem je Stanislav Moša. Generální ředitel ND si je vybral sám - čtyři z nich jej předtím navrhli do čela Národního divadla jako jediného kandidáta. Při garantování kontinuity právního stavu v Národním divadle Garanční rada ND asi nezvládá svou roli úplně dobře. Rád bych se otázal ředitelky činoherního divadla Evy Kejkrtové Měřičkové, která se těší bezúhonné pověsti: Jak se k upravené návštěvnosti Činohry ND za rok 2013 a k příkazu generálního ředitele ND z roku 2014, který umožňuje „optimalizovat“ jeden ze sledovaných výkonů systematicky, staví Garanční rada Národního divadla, jejíž jste členkou? Děláte to u Vás v Dejvickém divadle také tak?

A co na inovativní řízení výkonů v Národním divadle zřizovatel, pane ministře kultury České republiky?