Hofer oznámil, že přemýšlel o své osobní budoucnosti a došel k přesvědčení, že již nebude zastávat funkci šéfa třetí nejsilnější rakouské politické strany založené v roce 1956 jak známo především z bývalých drobných členů nacistické strany. Hofer zdůraznil, že doba po „skandálu na Ibize“ nebyla snadná, ale nyní stranu znovu stabilizoval a v průzkumech ji přiblížil hranici 20 procent. Podle jeho slov může být úspěšná i v následujících letech. „Moje vlastní cesta na vrcholu FPÖ dnes končí,“ deklaroval ve svém abdikačním Twitteru. Norbert Hofer chce ovšem zůstat třetím předsedou Národní rady poslanecké sněmovny parlamentu až do příštích voleb.

Velká část strany, jak konstatují sdělovací prostředky, shledává Hoferovu rezignaci nepřipravenou. Těsně po jeho prohlášením o rezignaci předseda parlamentního klubu FPÖ Herbert Kickl vyhlásil debatu o hlavních kandidátech na jeho místo na horské túře s generálním tajemníkem strany Michaelem Schnedlitzem na Raxu v chatě v nadmořské výšce 1361 metrů za nepřetržitého vyzváněním mobilních telefonů. Různí poslanci FPÖ spekulovali, že by Kickl měl vést volební kampaň Národní rady v roce 2024 a že Hofer by měl znovu kandidovat na funkci spolkového prezidenta. Ten však nechal otevřené, zda by chtěl kandidovat v příštích prezidentských volbách.

Rozkol mezi Hoferem a Kicklem se již předtím postupně prohluboval, zejména s ohledem na orientaci v pandemii. Kickl trval na ostrém opozičním kurzu proti „covidovému šílenství“, Hofer se však držel mírnějších tónů. Například nezpochybnil užitečnost očkování a sám tak učinil veřejně. V parlamentu došlo k prvnímu otevřenému konfliktu ohledně požadavku nošení ochrany nosu a úst. Zatímco Kickl se svými poslanci to kategoricky odmítl a jako jediní poslanci Svobodných respirátory při jednáních demonstrativně nenosili, Hofer je obvinil, že nedodržují zákonná opatření. V polovině minulého měsíce vyvolala rozruch rezoluce jeho vlastního parlamentního klubu proti spolkové vládě. Hofer popřel spekulace, že by to bylo plánováno v době pandemie a vyzval svou stranu, aby se uklidnila a sjednotila. Popřel zprávy, že se již několikrát setkal s lidoveckým kancléřem Sebastianem Kurzem, aby mohl naplánovat změnu své vlády.

Hofer se stal vůdcem strany poté, co odstoupil Heinz-Christian Strache po skandálu na Ibize. Sám sebe označil za „přátelskou tvář“ strany. V roce 1993 začal svou politickou dráhu pro FPÖ Burgenlandsko, kde pracoval jako letecký technik. Po různých funkcích se v roce 2005 stal zástupcem předsedy strany a roce 2016 Hofer vyhověl Strachovu přání stát se kandidátem v prezidentských volbách, ve kterých k překvapení mnoha dosáhl vysoký počet hlasů proti bývalému dlouholetému šéfovi Zelených Alexandru Van der Bellenovi, který jen těsným vítězstvím se stal spolkovým prezidentem. V roce 2017 se Hofer stal ministrem dopravy ve spolkové vládě lidovců a Svobodných a dva roky poté usedl do předsednictva Národní rady.

Po jeho rezignaci kancléř Kurz uvedl, že s Hoferem měl opakovaně podstatné rozdíly a různé úhly pohledu, ale vždy dobře spolupracoval na lidské úrovni. Popřál Hoferovi osobně vše nejlepší. Reakce liberálních NEOS byla kritičtější a prohlásila, že Hofer zůstává nešťastným prozatímním řešením, když převzal hromadu rozbitého skla. Jeho tvrzení o nestrannosti v parlamentě a že může být vzorem pro ostatní, nepřineslo klid, uvedl generální tajemník NEOS a nyní navíc hrozí nebezpečný kurz nepokojů ze strany Herberta Kickla. Nejsilnější opoziční sociálně demokratická strana se zatím ke vzniklé situaci nevyjádřila.

Bude velmi obtížné najít osobnost, která bude akceptována ve všech spolkových zemích, řekl včera vlivný šéf Svobodných v Horních Rakousích Manfred Haimbuchner po odchodu Norberta Hofera z funkce šéfa FPÖ. Tím se rozhodně postavil proti hlasům ve straně, které chtěl předseda klubu Herbert Kickl posadit na výkonnou židli a veřejně se vyslovil proti němu jako vůdci strany a svou vlastní kandidaturu vyloučil. Hledání nástupce vyvolalo v FPÖ boj o moc. Zatímco někteří představitelé strany rozhodně stojí za Kicklem, další se ve středu nevyjádřili, včetně vídeňského šéfa FPÖ Dominika Neppa, který nedávno vyjádřil ochotu převzít vedoucí pozici. Ve vídeňském ústředí strany však existují zastánci, kteří se zasazují o to, aby Harald Stefan, místopředseda strany, který dočasně přebírá vedení strany, koordinoval hledání nového předsedy. První interní diskuse se konaly ve středu ráno a Stefan nyní povede stranu až do mimořádné stranické konference, není však jasné, kdy k tomu dojde. Podle Kicklových důvěrníků by to mělo být co nejrychlejší, aby bylo možné rychle nastavit kurz. Ale Haimbuchner má zájem to odložit až po podzimních důležitých volbách v Horních Rakousích. Kickl ukazuje demonstrativně, že je „mužem hodiny“, a kromě Solnohradska také získal otevřenou podporu z Korutan a Burgenlandska. Podpora pro Kickla – jakožto alespoň prozatímního předsedu - pochází také od tyrolského šéfa FPÖ Markuse Abwerzgera. Ostatní zemské spolkové strany se však nezavázaly. Štýrský šéf FPÖ Mario Kunasek a jeho vídeňský kolega Nepp se se zatím k otázce nástupnictví nevyjádřili. Totéž platí pro šéfa vorarlberských Svobodných strany svobody Christofa Bitschiho. Nechávají tak otevřené, kdo by měl následovat Hofera na vrcholu strany.

O dalším postupu strany bude v pondělí rozhodovat stranické prezidium FPÖ, kdy bude mimořádný sjezd rozhodovat o volbě nového předsedy. Oznámil to místopředseda strany Stefan spolus jejím generálním tajemníkem Schnedlitzem, kteří poděkovali Hoferovi za jeho „neskutečnou práci.“ Respektují přitom jeho rozhodnutí odstoupit z funkce předsedy strany pro jeho zdravotní potíže.

Norbert Hofer ještě ve večerních hodinách vyzval stranu k semknutosti, která je „důležitá i v dalších týdnech, měsících a létech.“

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele