Richard Seemann: Mnichovská konference proběhla ve znamení Ukrajiny

11.02.2015 15:32 | Zprávy

51. Mnichovská bezpečnostní konference byla téměř kompletně ovládnuta současnou ukrajinskou krizovou situací. Ostatní témata, jako boj proti teroristickým milicím Islámského státu, problém uprchlíků, stabilizace Afghánistánu a nevyjasněná situace na Blízkém východě, se dostala do pozadí.

Richard Seemann: Mnichovská konference proběhla ve znamení Ukrajiny
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko

Na okraji pokračovala jednání o jaderném programu Íránu, kde obě strany léta probíhajícího sporu vyjádřily naději, že existují šance k dohodě.

Nakonec třídenní jednání stovek politiků v mnichovském hotelu Bayerischer Hof, mimochodem bez naší účasti, ačkoliv jsme byli pozváni, ukázala, jak daleko od sebe jsou pozice Západu a Ruska.

Jednání se též nezúčastnili maďarští představitelé a Turecko, které odmítlo účast pro pozvání Izraele.

Ke shodě se konference nedopracovala a projevil se i zásadní rozdíl názoru mezi většinou evropských zemí a Spojených států, pokud jde o poskytnutí zbraní Ukrajině.

Hlavním důvodem podle většiny evropských politiků, včetně Angely Merkelové, je nebezpečí zostření této situace možnými odvetnými kroky Ruské federace.

Pověřenkyně Evropské unie pro zahraniční vztahy Federica Mogheriniová zdůraznila, že by se tak ukrajinská krize se mohla stát nebezpečným precedentním případem pro celou Evropu.

Před tím varovala účastníky Mnichovské bezpečnostní konference s tím, že jediným způsobem je diplomatické řešení. „Neexistuje žádná jiná alternativa,“ prohlásila rozhodně Mogheriniová.

Po jejím projevu bylo oznámeno, že kancléřka Merkelová se sejde s prezidenty Hollandem, Putinem a Porošenkem v běloruském hlavním městě Minsku. Jejich cílem by mělo být především zastavení bojových střetů, kterými především trpí civilní obyvatelstvo.

Aktivní pomoc přitom zaujaly dvě neutrální evropské země Švýcarsko a Rakousko. Didier Burkhalter, loňský švýcarský spolkový prezident a předseda OBSE, přišel v Mnichově s návrhem, aby na zastavení bojů dohlížely ozbrojené mírové sbory Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Následně rakouský ministr obrany Gerald Klug prohlásil, že si dovede představit účast své země v mezinárodní dozorčí komisi při dohledu nad dodržováním klidu zbraní na Ukrajině.

51. Mnichovská bezpečnostní konference se tak rozešla bez přijetí nějakých závěrečných dokumentů s očekáváním, jak dopadnou středeční jednání v Minsku. Tomu předchází pondělní přijetí německé spolkové kancléřky americkým prezidentem ve Washingtonu. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Český rozhlas

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

15:57 Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

Do pojmu „věrchuška“ zahrnuji nejen vrcholné představitele státní moci, politické elity-pseudoelity,…