Ve Schweinfurtu tak neohlášeně protestovalo proti státním opatřením několik set lidí. Nálada byla od začátku podle policejního hlášení „dynamická“, což znamenalo, že její účastníci „měli tendenci být násilní“. Policie musela nakonec proti agresivním demonstrantům použít obušky a pepřový sprej, který zasáhl čtyřleté dítě, jehož matka ho použilaa jako štít při pokusu prolomit kordon. Dítě muselo být okamžitě převezeno záchrannou službou a poskytnuta mu lékařská péče výplachem zasažených očí, vše nakonec skončilo bez následků.

Na matku byla podána stížnost a byl informován úřad pro péči o mládež, protože se protestního pochodu zúčastnilo několik rodin s dětmi na vyzvání sociálních sítí. Policie požádala všechny rodiče s dětmi, aby se „drželi dál od násilných agresorů“ a policejní odbory konstatovaly, že šlo o úmyslný kalkul organizátorů demonstrace. „Bohužel se znovu a znovu stává, že demonstranti s sebou přivádějí svá batolata,“ řekl jejich tamní předseda v rozhovoru pro ARD a jako důvod uvedl absolutní vypočítavost takových rodičů.

Pro něj je to případ pro úřad péče o mládež, který by měl věci prověřit, když jde většinou o neregistrované "vycházky", které obcházejí shromažďovací zákon. To je pro bezpečnostní službu, velmi obtížné, protože taktiku operace nelze ve výsledku změnit, když je třeba zasáhnout, zvláště když se demonstranti stanou násilnými. Okresní předseda policejních místních odborů také kritizoval demonstranty, kteří tam byli se svými dětmi: „Musíte si položit vážnou otázku, co motivuje matku, aby vzala své dítě na takové shromáždění v kočárku a pak i sama k sobě a stále se pohybovala v popředí, přičemž se snažit obejít policejní bariéry." Zneužívat dítě jako štít je podle něj čin nelidskosti.

Protestů proti koronavirovým pravidlům a proti povinnému očkování se opět zúčastnilo mnoho lidí v dalších městech a i zde situace eskalovala, když demonstranti zaútočili na bezpečnostní složky. V Meklenbursku-Předním Pomořansku protestoval v Rostocku několika tisícový dav proti pravidlům proti pandemii a proti povinnému očkování. Bylo vzneseno devět trestních oznámení za odpor, ublížení na zdraví, poškození majetku a užívání symbolů protiústavních a teroristických organizací, jak oznámila policie. Nejen ve Schwerinu vyšlo do ulic tisíce lidí, ale protesty byly také v řadě měst v dalších spolkových zemích.

Několik tisíc se zúčastnilo pochodu a shromáždění v Saarbrückenu, dalších několik set v Kaiserslauternu, jak oznámila policie v Porýní-Falcku. V Pirmasens bylo na takzvaných procházkách několik stovek lidí. V jejich průběhu byli zraněni policisté. V braniborské Chotěbuzi demonstrovalo kolem 3000 lidí a další odpůrci opatření vyšli do ulic také v hlavním městě spolkového státu v Postupimi.

Na mnoha durynských místech se opět demonstrovalo, zejména v Geře a v Horní Lužici. Došlo zde k eskalaci osob, které podle policejní mluvčí spíše patřily do „extremistického spektra". Nakonec musela policie zatknout na sto lidí a zaznamenat jejich totožnost. V Drážďanech se podle policie sešlo kolem několik set lidí na shromáždění, které bylo podle státního koronavirového nařízení nepřípustné. Vzhledem k vysokému počtu nakažených jsou v současnosti povoleny pouze pevné schůzky s maximálně deseti účastníky. Policie musela použít pepřový sprej, přičemž došlo jak ke zranění tak zatčení.

V Lipsku policie uvedla, že zasáhla proti shromáždění až tří set lidí. V Dortmundu vyšlo do ulic několik set lidí, aby poukázali na „oběti opatření proti covidu“. Proti opatřením a povinnému očkování protestovaly podle policie další stovky lidí v Hesensku a Dolním Sasku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku.

Svaz měst a obcí volá po „jasné hraně“ a vyzval policii a justici, aby důsledně zakročila proti těm, kteří na demonstracích porušují zákon. "Stát musí ukázat jasný postoj v demonstracích proti očkování," řekl generální ředitel Svazu Gerd Landsberg. Porušení jako účast na neohlášených demonstracích nebo účast na násilí proti policistům by se mělo trestat vysokými pokutami až odnětím svobody.

„Většina lidí, kteří jsou proti očkování, byli lidé, kterých si dříve nikdo nevšiml a možná může některé ještě odradit, když si uvědomí, že i účast na neohlášených demonstracích, ale zejména na násilných střetech s policisty, může vést k drastickým trestům." Odborová organizace policie se obává, že prostředky použité na protesty by mohly ovlivnit zbytek policejní práce. Vysoká míra úsilí, kterou si za určitých okolností vyžádalo „zanedbání jiných policejních úkolů, například při sledování dopravy“, uvedl jejich předseda Oliver Malchow.

Otázkou je, jak dlouho to budou občané akceptovat, když někteří uniknou trestu za přestupky, protože je už policie nemůže stíhat. To by mohlo vést ke ztrátě důvěry v policii." Obávám se, že policie se pak stane ještě větším hromosvodem pro naštvané občany, dodal Malchow.

Komentátoři volají, s ohledem na eskalace: „Koho ještě po demonstracích ve Schweinfurtu a poté v Rostocku překvapuje, že matky vcházejí s kočárky do policejních bariér, opravdu nic nevidí,“ zdůrazňuje FRANKFURTER RUNDSCHAU. „Akce které by se měly jevit jako neškodné jsou systematicky inscenované a koordinované. Nyní je zapotřebí jasných hranic - a to je úkol pro společnost jako celek." Úřady a progresivní občanská společnost stojí před výzvou najít odpověď na stále radikálnější demonstrace i když si to někteří nechtějí přiznat píše DER TAG. SCHWÄBISCHE ZEITUNG z Ravensburgu uvádí: "Argumenty zjevně nehrají pro odpůrce roli. Hlášení jsou prvním krokem pro policii, obecný požadavek na očkování je však dalším nutným krokem."

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele