S velkou slávou a perspektivou krásných bezuhlíkových zítřků skončil obří summit v Glasgow, kam se sjely světové celebrity politického i společenského života v tryskáčích, aby mohly kázat o restrikcích a omezování svobody ve jménu nového klima náboženství. Zajímavou, i když poněkud vzdálenou paralelu se současným klimatickým běsněním nabízí už pozapomenutá historie jedné dámy, jejího náboženského přesvědčení, možná přesněji jejího přesvědčení o vyvolení své osoby a následného rozhodnutí, které musela učinit tehdejší puritánsky založená společnost na území dnešních USA před téměř 400 lety.

Pohybujeme se v 30. letech 17. století, v jedné z prvních anglických kolonií na severoamerickém kontinentu, konkrétně v dnešním americkém státě Massachusetts, USA v té době ještě neexistují. První osadníci jsou zbožní lidé, puritáni, kteří svou křesťanskou víru neberou jen jako soukromou záležitost, ale jde o zanícené křesťany, kteří mají ve svém čele duchovní považované za náboženské autority.

Kontroverzní věrozvěsti s náboženským zápalem nejsou v severoamerických koloniích ničím výjimečným, jedná-li se ovšem o ženu, která o sobě na náboženských shromážděních začne prohlašovat, že jedině ona ví, kdo má právo být duchovní autoritou, a že spása je výsadou vyvolených a na lidském snažení nezávisí, pak střet s tehdejšími (nejen duchovními) autoritami byl jen otázkou času. Tehdejší puritánští kazatelé tvrdili, že boží spása je důsledkem pevné víry v Krista a morálního života.

Gréta vidí CO2, Hutchinsonová viděla ducha svatého

Šlo o Anne Hutchinsonovou, výmluvnou a energickou ženu, která byla neústupná a přesvědčená jen o svých pravdách neschopná vést jakýkoliv dialog s okolím. Hutchinsonová zpochybňovala samu oprávněnost duchovních, což nebylo hlavní nebezpečí. Hlavním kámen úrazu spočíval v jejím hlásání „vyvolených“. A jen jí bylo „shora“ sděleno, kdo je a kdo není „vyvolený“. Rozkol mezi jejími stoupenci a většinovou společností začal eskalovat. Šlo v podstatě o sektu, která Hutchinsonovou slepě následovala. Nakonec však byla místními autoritami vypovězena v roce 1638 z kolonie Massachusetts (proběhlo jednání před Generálním soudním dvorem), a Hutchinsonová odchází do kolonie Rhode Island, kterou založil jiný kontroverzní kazatel. Samozřejmě Hutchinsonovou dnešní feministky oslavují a dávají za vzor boje proti mužskému šovinismu.

Co je ale důležitější, je fakt, že tehdejší rodící se společnost puritánských osadníků byla na rozcestí, buď se vydat cestou racionality anebo skupinového sektářství založeném na momentálním charismatu nebo výřečnosti dotyčné osoby. Takový vývoj by nutně v pozdějších letech směřoval k nestabilitě a neustálým rozkolům, v extrémním případě mohl vyústit v nastolení diktatury „vyvolených“ nebo vlády „duchovních autorit“, jak je známe např. z islámského světa. A s největší pravděpodobností by nevznikly ani USA se svou dělbou moci na výkonnou, soudní a zákonodárnou.

Postmoderní společnost klimatické sektářství podporuje

Zatímco „zaostalí“ osadníci amerických kolonií „Grétu“ z tehdejšího veřejného života vykázali a její výzvy odmítli, dnešní „moderní“ společnost současné Grétě naslouchá, zve ji na světová setkání o klimatu a bere ji jako celebritu. A Gréta dnes káže na klimatických panelech a summitech víru o škodlivosti CO2, který vidí jen ona sama. Podobně jako Annie Hutchinsonová dokázala vidět ducha svatého.

A světoví lídři a státníci se předhánějí v proklamacích a zákazech produkce CO2, masa, automobilové dopravy, letectví a samozřejmě toho ošklivého průmyslu, díky kterému nesvítíme lojovými svíčkami. Moderní kazatelé klimatického náboženství se scházejí namísto synod na summitech, mají své „náboženské“ vůdce, zanícené stoupence mezi předními západoevropskými politiky i své „duchovní autority“ oblečené do vědeckého hávu na čele s nejvědečtější a nejodbornější autoritou, která ve světě vědy existuje, klimatickým panelem vědců OSN (ZDE).

Základem „svatého klimatického učení“ jsou nejrůznější pseudoexpertízy, odborné posudky, které vypracovávají a posuzují lidé téhož klimatického přesvědčení. Diskuze se nepřipouští. Odpustkami jsou emisní povolenky, které stabilně zdražují průmysl i energie. A nechybí ani strašení o přírodních katastrofách, pokud se teplota na Zemi nesníží nebo vzroste maximálně o 1,5°C (ZDE). Už máme naservírovaná i data o konci světa, první avizovaný konec světa měl přijít v roce 2017, nyní se objevují roky 2030, někteří píší o roce 2100 (ZDE). Pevně však věřím, že i navzdory konci světa si účastníci příštího klimatického summitu/synodu po roce 2030 ve svých smart phonech a tryskáčích nové datum zániku planety určitě zaktualizují.

Nezapomínejme, že v pozadí už nedočkavě čekají hladové nadnárodní koncerny, pro které se klimatická agenda stane obrovským businessem nemajícím v historii obdoby.

Evropa na cestě pseudonáboženského klimatického blouznění

Novoangličtí osadníci se před 383 lety vydali cestou rozumu, naše „moderní“ euroamerická společnost se na glasgowském summitu vydala cestou pseudonáboženského klimatického blouznění, které povede jen k tomu, že Evropa se stane druhořadou ekonomikou v podřízeném postavení.

Je vůbec možné prosazovat boj s CO2 v situaci, kdy Evropa produkuje 9% celosvětové produkce a hlavní znečišťovatelé jako Čína a další světoví producenti CO2 se jen smějí a produkci CO2 v dalších letech budou naopak zvyšovat?

Chová se takto normální duševně zdravý jedinec, aby dělal vše pro to, aby dobrovolně omezoval osobní svobodu, snižoval životní úroveň odmítnutím technického pokroku a dostal se tak do pozice bezbranné oběti? Odpověď je jednoduchá, nikoliv. Normální člověk si takové jednání nenechá líbit, ale člen sekty ano.

(Atraktivní kniha nyní v prodeji se slevou ZDE, videotrailer ke knize ZDE)