Ať už otevřete jakoukoliv televizi, nebo rozhlasovou stanici, mluví se tam o koronaviru. Zcela jistě už více jak půl roku je hlavním obsahem všech diskuzních televizních pořadů a polemizují o něm všichni „odborníci“ na slovo vzatí. Nikdy veřejně nevystupovalo tolik epidemiologů a virologů jako nyní. Člověk je až překvapen kolik jich u nás máme. Jeden z nich se u nás stal už i ministrem zdravotnictví.

Společnost je virem doslova přesycena. Už skoro nikoho nebaví poslouchat denní informace o počtu nakažených, zemřelých, hospitalizovaných. Každý den je ohlašován rekordní přírůstek. Když není náhodou absolutní rekord, tak je rekord za víkendy, za rána, za večery. Nikdo už neví, o co tady opravdu jde. V televizi vystupují zmatení politici, lékaři, specialisté na viry a nedokáží se shodnout. Jejich názory jsou často dokonce absolutně protichůdné. Zakladatel českých poltických televizních debat Oto Černý by se jen marně ptal: „A co na to občan?“

Ten je všemi strašen a nyní jako dokonale vystrašený jen těžko hledá ozvěny pravdy, naději, které by se dalo věřit. Nechtěli čeští politici dosáhnout ale přesně takového stavu? Vystrašený občan, poslušný občan. Až komicky pak působí, jak opoziční politici dávají vinu za všechno premiérovi Babišovi (vir je ale silnější a Babiše se nebojí), a Babiš pak sám v neděli v Průhonicích vystoupí a ve zkratce oznámí, že on za to nemůže, neposloucháme (my občané), vládní omezení neplníme a když se to nezmění budou muset přitvrdit.

Novináři a věhlasní publicisté pak už jen sehrají roli možná i nechtěných, ale významných nositelů strachu. Zavřou se obchodní centra, nebudeme omezeni v pohybu jako občané v Izraeli, co všechno se dá očekávat pod pojmem přitvrzení opatření, předhánějí se ve svých spekulacích od rána do večera. Možná velký znalec čínské medicíny, oceňovaný šachista, rozhodně ale špatný psycholog Roman Prymula, se pak ten samý den nechá v Lidových novinách slyšet, že těla zesnulých na covid-19 by se měla spalovat v krematoriích a nepohřbívat do země. Děkujeme ministru zdravotnictví, že se o naše zdraví chce starat až do úplného konce.

Není pak náhodou, že lehce ztrácíme i smysl pro humor, nadsázku. Bonmoty našeho prezidenta Miloše Zemana to mají u většiny spravedlivých a korektních novinářů těžké, navíc, když ne každý se podaří. Tenhle z rozhovoru pro MfD o koronavirem postižených umělcích, o kterých řekl, že svá nejlepší díla v minulosti vytvořili, když měli hlad, vtipný ale byl. Přesto sklidil velký poprask. Prezident prý přeje hlad umělcům a neví, jak to mají v době koronaviru těžké a další nesmysly plnily hned prostor především ve veřejnoprávní ČT.

Na hloupou otázku se dá opravdu jen těžko chytře odpovědět, někteří oslovení politici by ale zřejmě chytře neodpověděli ani na chytrou otázku. Byla to doslova přehlídka, jak se dá zveličit a pro své zájmy využít jedna prezidentova nadsázka. Chytré odpovědi na toto téma pak ukončil v neděli večer na Nově ministr kultury Zaorálek, když v souvislosti s ministrem zdravotnictví Prymulou mluvil o tom, že šéf zdravotnictví vůbec nerozumí kultuře a neví, co vlastně kultura je a že rozhodně to není volnočasová „zábava“, neboli iniciativa. Tak ještě, že se to náš ministr kultury, dříve ministr zahraničí už naučil. Podle zákulisních informací se ale mezi umělci zatím stále pohybuje jako slon v porcelánu.

Autoři a signatáři petice proti vládním opatřením, mimo jiné kardiochirurg a profesor Pirk, šéf stomatologů Šmucler a mnoho dalších, mají v médiích utrum. Nikdo si nepřeje, aby ke koronoviru mluvili, když tomu nerozumějí. Tahle, chce se říci až vládní cenzura zabrala. Jindy neovladatelní novináři ji prostě respektují. Ať žije cenzura! Vážná koronavirová situace chce prostě mimořádné činy.

Tak alespoň, že v televizi Prima mají jiný názor a Terezie Tománková na stanici CNN Prima News mohla ve své Partii přivítat vedle imunologa z IKEM Petra Smejkala i jednoho z představitelů zakázané petice lékaře Jana Hnízdila. V oboustranně slušně vedené debatě, kdy Jan Hnízdil svého ministra označoval jen jako plukovníka, si divák mohl daleko lépe utřídit své názory na koronavir, než například ve stejný čas v Moravcově debatě na ČT24.

Tam se dokonce ještě více než o covidu-19 a koronaviru mluvilo o lockdownu. Tento anglický výraz, doslova přeložený jako “zamknout dolů“, podle slovníku cizích slov jde o zákaz vycházení, zákaz výstupu nebo opuštění určité oblasti, byl použit doslova v každé druhé větě. Těžko odhadovat, zda všichni přesně věděli, o čem mluví, vyhrožovali tímto anglickým slůvkem ale perfektně. Jen pro úplnost lockdown se od karantény liší tím, že neizoluje jen nakažené lidi, ale prostě každého z nás. A fakt nejde o strašení? Takže jeden z povedených vtipů, který se šířil po internetu, kdy Roman Prymula vysvětluje princip hry člověče nezlob se, tak, že účelem hry je dostat všechny do domečku, nemusí být jen vtipem. I tak se dá totiž přeložit lockdown.

V dnešní rozjitřené době strachu, co ještě přijde za zákazy, by vůbec nebylo marné podívat se na úplný začátek pandemie. Kde a z čeho vznikla, proč se tak rychle rozšířila. Byla to opravdu Čína, jak jsou o tom přesvědčeni v USA, která za všechno může. To by byl námět na opravdu kvalitní investigativní reportáž. Možná by ji přivítal i znalec čínské medicíny a ministr zdravotnictví Roman Prymula.