Koronavirus zachvátil svět, pandemie ochromila ale také veškeré zpravodajství u nás. Dnes už se nezmýlíte, když si pustíte jakýkoliv kanál a jakoukoliv zpravodajskou relaci, v hlavní roli je pandemie koronaviru. Počítají se rekordy nakažených a zemřelých, sledují se nebezpečné trendy, sestavují se tabulky nejhorších zemí v Evropě, kde si s nákazou nedovedou poradit.

A protože se nám v těchto dnech při sledování absolutních nárůstů nakažených opravdu moc nedaří, pesimismus se střídá se strašením, že bude ještě hůř. Skoro se chce až prohlásit, že premiér Babiš má v této věci pravdu, když tvrdí, že novináři zbytečně straší koronavirem lidi.

Česká masmédia se za posledních pětadvacet let shodla na jediné věci, že lidé nestojí o pozitivní informace, že je nutné vybírat naopak ty nejnegativnější, protože jen ty zaručí větší zájem čtenářů a diváků a tím lepší prodej novin a časopisů, vyšší sledovanost rozhlasu a televizí. I proto se v redakcích například do novin vybírají fotografie známých politiků, na kterých vypadají co možná nejhůře, i proto jsou začínající novináři instruováni, jak takový hlad po špatných zprávách nasytit. A pandemie koronaviru jim takovou práci usnadňuje.

Strach a nervozita ve společnosti nakonec neprospěje nikomu, ani při zvládání pandemie, a nepomůže ani sdělovacím prostředkům. Všeho totiž moc škodí. Proti hledání co možná nejhorších zpráv v souvislosti s pandemií koronaviru, se ohradil také zpěvák Janek Ledecký. Titulek jeho příspěvku Zastavte tu kampaň strachu!, napovídá zcela jasně. Daleko více než sledování rekordů v počtu nakažených u nás i ve světě, by prospělo například pátrání po skutečném původci pandemie z Číny, nebo informování, jak jsme na tom s vývojem nové vakcíny proti covidu-19.

Jediné, co jsme se z Otázek Václava Moravce dozvěděli, že po dlouhém, mnohaměsíčním všeobecném přivolávání druhé vlny pandemie, už přišla. Alespoň jsou o tom přesvědčeni v Rakousku, u nás ji v právě v Otázkách „přivítal“ populární epidemiolog Roman Prymula. Jak se liší první a druhá vlna jsme se sice nedozvěděli, ale zabralo to. O začínající druhé vlně pandemie se psalo ve velkém. Titulek strašil čtenáře dnes také z první strany nejčtenějšího seriózního deníku MfD.

O pandemii se samozřejmě mluvilo také v Partii Terezie Tománkové na Primě. Po úvodním střetu Miroslava Kalouska s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, kde sice padala silná slova, hlavně Kalousek nezklamal, vévodila směšná snaha sociálních demokratů, vrátit do našeho politického systému krizový štáb na čele s Janem Hamáčkem, jinak se moc nic nedělo. Pak ale přišla na řadu vrcholná část nedělní debaty.

Už jen na kanálu CNN Prima News se divákům představila trochu až bizarní koronavirová sestava. Vlevo z pohledu kamer se o normální popis probíhající pandemie snažili vakcinolog Jiří Beran a senátor a lékař Jan Žaloudík, vpravo seděli šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a evoluční biolog Jaroslav Flegr.

V diskuzi například v jednu chvíli Beran zdůrazňoval, že se v Česku nemusíme bát koronaviru, protože smrtnost viru není vyšší než u chřipky. Flegr ale okamžitě zvedl varovný prst a při vášnivě znázorňování exponenciálně rostoucí křivky si vytrhával mikrofon z košile, a hlavně strhával roušku z pusy.

Bylo pak zajímavé, že ve studiu seděl bez roušky Jiří Beran, roušku měl i známý bojovník proti rouškám profesor Žaloudík, jen Flegr při odhadování, jak v blízké době zcela zkolabuje naše zdravotnictví a že roušky jsou jen minimem, jak se proti koronaviru chránit, byl ve studiu fakticky bez roušky, protože si chránil jen ústa. Jak se doposud málo známý vědec výstředního vzezření stal populární osobou našich médií a je najednou v centru velkého zájmu? Byl také hostem minulé talk show Jana Krause. Nic proti jeho vědecké činnosti, ta ale určitě novináře moc nezajímá. Spíše pro ně platí, chcete strašit své diváky a čtenáře, tak si pozvěte Jaroslava Flegra, zní zřejmě novinářské doporučení pro svérázného vědce.

O alespoň pozitivní konec Partie se postaral Žaloudík, který ve shodě s Cikrtem prohlásil, že koronavirovou epidemii zvládneme. „Jak říkala německá kancléřka Merkelová – ‚zvládneme to‘ – a zvládli to. Takže my to taky zvládneme,“ zdůraznil Žaloudík. Při sledování každodenní koronavirové mediální masáže, by se asi více hodilo říci, blázníme z toho, ale pokusme se vydržet.

Nezbláznil se opravdu svět i v jiných než koronavirových debatách? Co si jinak myslet o nedávno uveřejněných pravidlech pro získání filmového Oscara. Americká Akademie filmového umění a věd, která každoročně předává ocenění známé jako Oscar, v úterý představila nové stanovy, které musí snímky dodržet, aby se mohly od roku 2024 ucházet o sošku pro nejlepší film.

Například alespoň jeden z hlavních herců či významný vedlejší herec bude muset být z "podreprezentované rasové či etnické skupiny", což mohou být černoši, Asijci, Hispánci, indiáni či obecně původní obyvatelé a dále lidi původem z Blízkého východu, Afriky, Havaje či dalších ostrovů. Druhé kritérium stanovuje, že alespoň 30 procent herců ve vedlejších nebo ještě menších rolích tvoří ženy, příslušníci LGBT komunity, handicapovaní či další menšiny. Alternativně se kolem těchto témat může točit hlavní dějová linka snímku, popsal nová pravidla deník New York Times.

Další pravidlo stanovuje, kolik procent stěžejních členů štábu typu kameramanů nebo kostýmních návrhářů, ale také produkce, marketingu či elévů musí být jiné než bílé barvy pleti, případně kolik mezi nimi musí být žen, handicapovaných či členů LGBT komunity.

To snad není možné. Vraťte nám raději naše svérázné vědce. Na druhé straně, postava Jaroslava Flegra by se ideálně hodila do profláklé hollywoodské komedie i vědecko-fantastického filmu najednou.