Mikael Valtersson, bývalý švédský důstojník protivzdušné obrany, politik a současný vojenský analytik, poskytl podrobnou analýzu nadcházejícího jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto jednání, které se uskutečnilo odpoledne, může výrazně ovlivnit další vývoj války na Ukrajině.

Valtersson uvádí, že „dnes pravděpodobně nedojde ani k míru, ani k příměří“, ale zároveň naznačuje, že „můžeme očekávat společný mírový návrh ze strany Ruska a USA“. Tento scénář však vyvolává obavy na ukrajinské a evropské straně. Podle Valterssona „Zelenskyj a Evropané chtějí, aby hovor byl pouze o třicetidenním příměří a ničem jiném“. Důvodem je strach, že „Putin dokáže Trumpa přesvědčit k širší mírové dohodě, kterou považují za nevýhodnou a pro Ukrajinu nepřijatelnou“.

Rusko se podle analytika snaží „vyhnout se tématu příměří a zaměřit se na větší geopolitické otázky“. Valtersson vysvětluje, že „Rusko chce buď dosáhnout svých požadavků, nebo prezentovat Ukrajinu jako stranu, která odmítá mír“. Oba scénáře jsou pro Moskvu výhodné, protože „pokud se Ukrajina stane tím, kdo odmítá mír, mohlo by to zcela ukončit vztahy mezi USA a Ukrajinou a vážně poškodit vztahy mezi USA a Evropou“.

Valtersson také poukazuje na napjaté vztahy mezi Trumpem a Zelenským, které kontrastují s „dobrou chemií mezi Trumpem a Putinem“. Podle něj „Ukrajina se snažila využít Trumpa proti Rusku, ale nepřátelství mezi Trumpem a Zelenským a dobré vztahy mezi Trumpem a Putinem tyto snahy ztěžují“. Analytik dodává, že „tato strategie by mohla fungovat na nižší úrovni, ale ne v případě, že se Trump osobně zapojí“.

Jako méně pravděpodobný, ale potenciálně významný scénář Valtersson uvádí, že „Ukrajina a Evropa budou dnes večer zklamány“. V takovém případě „Trump oznámí, že dosáhli mírové dohody, a Moskva bude se zájmem čekat, jaké územní ztráty Ukrajina nakonec přijme“. Valtersson však zdůrazňuje, že „válka bude pravděpodobně pokračovat i nadále“.

Ohledně obav některých Ukrajinců, že „Trump může postoupit Oděsu Rusku“, Valtersson uvádí, že „to je podle něj přehnané“. Připouští však, že „Záporoží a Cherson by na stole být mohly“.

Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl: „Zítra ráno budu hovořit s prezidentem Putinem ohledně války na Ukrajině. Mnoho prvků konečné dohody bylo dohodnuto, ale mnoho zbývá. Tisíce mladých vojáků a dalších jsou zabíjeni. Každý týden přibývá 2 500 mrtvých vojáků na obou stranách, a to musí skončit okamžitě. Na hovor s prezidentem Putinem se velmi těším.“

Valtersson tento příspěvek interpretuje jako signál, že „Trump je připraven jednat o širší mírové dohodě, která by mohla zahrnovat územní ústupky“. Zároveň však upozorňuje, že „Trumpův optimismus ohledně dosažení dohody nemusí nutně odpovídat realitě na bojišti ani postojům Ukrajiny a jejích evropských spojenců“.

Jednání mezi Putinem a Trumpem má potenciál výrazně ovlivnit dynamiku války na Ukrajině. Zatímco Rusko usiluje o širší geopolitické řešení, Ukrajina a Evropa se obávají nevýhodné dohody. Jak Valtersson shrnuje, „výsledek jednání pravděpodobně neuspokojí všechny strany a válka může pokračovat i nadále“.

ANALYSIS: PUTIN & TRUMP, WHAT TO EXPECT? 1400 CET, MARCH 18, 2025
In a couple of hours we know what the result of the call between Putin and Trump resulted in, but what can we expect? There will probably be neither peace nor ceasefire today, but we might see a united peace… pic.twitter.com/lz7628LrqK

— Mikael Valtersson (@MikaelValterss1) March 18, 2025

Psali jsme:

TOP 09 naříká nad plánem odevzdat Krym. „Kdyby nespěchali do NATO, mohli ho mít,“ zní odpověď

Fiala objal Lipavského a v ODS se bojí toho nejhoršího dopadu

Čtyři až šest let, Rusko se nezastaví. Fiala na konferenci strašil

Útok na Babiše kvůli „zrušení StarDance“: Vše je jinak