Mikael Valtersson, bývalý švédský důstojník protivzdušné obrany, politik a současný vojenský analytik, poskytl podrobnou analýzu nadcházejícího jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto jednání, které se uskutečnilo odpoledne, může výrazně ovlivnit další vývoj války na Ukrajině.

Valtersson uvádí, že „dnes pravděpodobně nedojde ani k míru, ani k příměří“, ale zároveň naznačuje, že „můžeme očekávat společný mírový návrh ze strany Ruska a USA“. Tento scénář však vyvolává obavy na ukrajinské a evropské straně. Podle Valterssona „Zelenskyj a Evropané chtějí, aby hovor byl pouze o třicetidenním příměří a ničem jiném“. Důvodem je strach, že „Putin dokáže Trumpa přesvědčit k širší mírové dohodě, kterou považují za nevýhodnou a pro Ukrajinu nepřijatelnou“.

Rusko se podle analytika snaží „vyhnout se tématu příměří a zaměřit se na větší geopolitické otázky“. Valtersson vysvětluje, že „Rusko chce buď dosáhnout svých požadavků, nebo prezentovat Ukrajinu jako stranu, která odmítá mír“. Oba scénáře jsou pro Moskvu výhodné, protože „pokud se Ukrajina stane tím, kdo odmítá mír, mohlo by to zcela ukončit vztahy mezi USA a Ukrajinou a vážně poškodit vztahy mezi USA a Evropou“.

Valtersson také poukazuje na napjaté vztahy mezi Trumpem a Zelenským, které kontrastují s „dobrou chemií mezi Trumpem a Putinem“. Podle něj „Ukrajina se snažila využít Trumpa proti Rusku, ale nepřátelství mezi Trumpem a Zelenským a dobré vztahy mezi Trumpem a Putinem tyto snahy ztěžují“. Analytik dodává, že „tato strategie by mohla fungovat na nižší úrovni, ale ne v případě, že se Trump osobně zapojí“.