Dvacáté první stanovisko názorové platformy Rozumné právo poukazuje na soustavný pokles počtu soudních znalců napříč obory. 

„Oprávněné požadavky na kvalitní výkon znalecké činnosti se mohou minout účinkem, pokud není zajištěno dostatečné personální obsazení znalců v jednotlivých oborech či specializacích. Není-li přístup ke znaleckým posudkům zajištěn z důvodu kapacitních omezení, může dojít ke zpomalení či dokonce omezení přístupu ke spravedlnosti“ vyjádřil obavu členů platformy Rozumné právo advokát Robert Neruda.

Prvního ledna tohoto roku nabyl účinnosti nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jehož cílem mělo být především zlepšení standardu kvality činnosti znalců, zejména pak kvality znaleckých posudků. Současně s tím ale nedošlo k výraznější změně systému odměňování znalců. Podstatné zpřísnění regulace znalecké činnosti bez uspokojivého vyřešení odměňování však může trend úbytku znalců, dle názorů členů Rozumného práva, ještě prohloubit.  

Mezi důvody, které znalci pro ukončení své znalecké činnosti nejčastěji uvádějí, patří vysoká náročnost úkolu a odpovědnost, se kterými nekoresponduje odměna, jež je neporovnatelná s odměnou, kterou příslušné fyzické nebo právnické osoby mohou získat v daném oboru jinou, neznaleckou činností. Rozumné právo proto vyzývá ministerstvo spravedlnosti, aby vypracovalo novou koncepci odměňování znalců, která by lépe motivovala znalce k setrvání v této profesi, a ke zvýšení počtu zájemců o znaleckou činnost, a to zejména v těch oborech a odvětvích, ve kterých je znalců nedostatek.