Elektronická Evidence Trpělivosti.

I tak se dá vnímat dnes již populární zkratka, protože do značné míry i o trpělivost podnikatelů také jde a nalézt technické řešení jejího měření by stálo za grant.

Bohužel veřejnost ani obecnou politiku zatím nevzrušuje měření trpělivosti národa, ale tržeb. Nejde o to, že by se daně měly platit a nejde ani o podivuhodný argument o narovnání již rovného daňového vypořádání se s daňovou povinností k státu ( zákony a to i daňové platí pro všechny – tak jaká nerovnost ), nejde také o samotný individuálně pojatý princip kontroly tržeb, ale nesměla by to být“ tisíciprvá“ povinnost podnikatelů. Takže se vtírá ošidná otázka, kde to skončí. Další a další úředníci se budou hlásit o svoji nepostradatelnost a co by bránilo pokračování , třeba na následujícím pitomoučkém příkladu.

„Je smutnou skutečností, že Češi ač mají všichni zákonem nařízeno jezdit v obci 50 km/hod. toto nedodržují a kontrolní činnost policii neúměrně zatěžuje a omezuje při řešení jiných naléhavějších případů. Navíc městské policie toto odvádí od náročných úkonů při zajišťování veřejného pořádku. I tady by mohla a měla sehrát svoji roli technika 3.tisíciletí a zavést pořádek. Proto je k zamyšlení toto: na začátek každé obce k příslušné ceduli přidat čidlo, které při průjezdu vyšle signál do řidičem zakoupené skřínky v každém vozidle , která od tohoto okamžiku začne registrovat rychlost vozidla v obci až do signálu značky u cedule konce obce. Skříňka řidiči umožní v pravidelných intervalech po ukončení dne vytisknout na standardní papírek graf a odeslat na určenou instituci, která po stanoveném časovém období toto vyhodnotí , zesumarizuje a zpětně pošle výměr případné pokuty. Kopii zašle správci bodového systému, který zanese do systému přestupku úměrnou bodovou ztrátu. A to by bylo aby se Češi nenaučili dodržovat zákon.“

Lze jen doufat, že to nebude inspirací, ale jen varovnou nadsázkou.

Trpělivostí podnikatelů ovšem neotřásá jen ona zmíněná evidence tržeb ( teď mne napadá jak to bude dělat naše OHK, když od opozdilců vybírá vložné přímo na konferencích), ale „marksistické“ nápady MPSV, co všechno lze ještě hodit na bedra zaměstnavatelů. Abychom nebyli daleko od tématu elektronické evidence, pak samozřejmě budeme také Elektronicky Evidovat Třeba obnovení výplaty nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech nemoci, zavedení povinných sick days, dlouhodobého pečovatelského volna, otcovské dovolené, agendy exekucí zaměstnanců, jejich stres, pátý týden dovolené a tak dále, dále, dále….. A jak jinak, než interpretace z druhé, tedy zaměstnavatelské strany - Elektronická Evidence Troufalosti státní byrokracie.

„Ale pozor – prostor k povinnostem zaměstnanců není zdaleka vyčerpán. Např. když náš stát postavil kouření jaksi taksi mimo zákon, tak co kdyby se v bohulibém protikuřáckém tažení také zaměstnavatelé více snažili a kromě povinné osvěty, také povinně vedli evidenci kuřáků co do absolutního počtu a kuřáckého výkonu a získaný, určenou metodikou zpracovaný příslušný počet bodíků elektronicky hlásili k individuální korekci výše zdravotního pojištění. To by bylo, aby nebylo.“

Extrémně Existenčním Traumatem a noční můrou podnikatelů je již nepřijatelný nedostatek technicky, tedy opravdu technicky připravených zaměstnanců. Prvním čtvrtletím jako zájmovým období tohoto vydání TEMA, otřásly opět jalové diskuse o základním předpokladu vzdělaností a to i technické, kterou je „maturitní“ matematika. Někteří naši kormidelníci vzdělanosti a někteří „vosvícení“ zákonodárci opět váhají a mudrují o lidských právech. To vše zřejmě nejen z vlastních, možná traumatizujícíh školních zkušeností ( ona matematika přece jen nějakou intelektuální úroveň předpokládá) , ale i pod dojmem snah o Enormní Exkluzi matematiky od Teenagerské „lobby“, kdy tato disciplína jako takřka jediná vyžaduje jistou a soustavnou píli a nastavuje měřitelná kritéria deklarované středoškolské vzdělanosti. Lze jen doufat, že paní ministryně bude dostatečně zarputilá a návrhy na povinnou maturitní zkoušku z matematiky prosadí. A i když 50 % maturantů z toho propadne, tak se alespoň dostaneme ( spíše přiblížíme) k rozumnému a společensky optimálnímu počtu skutečných maturantů. Ono i výroční vysvědčení je přeci státní doklad o absolvování střední školy a pro zaměstnavatele dokladem zcela jistě užitečnějším.

„Další motivační příklady už raději ne ( stejně už nemáme místo).“

Ovšem jsou tu také Efekty EET Trapné, nastavující zrcadlo státní správě. O co jde ?

Podle první euforické zprávy MF vyplývalo, že se tržby u dotčených firem zvýšily na dvojnásobek – jenomže z pozdějších údajů ČSÚ vyplývá nárůst jen v jednotkách procent. Zdůvodnění, že se jedná o jinou metodiku u tak propastného rozdílu, těžko obstojí. Navíc druhá vlna se měla týkat podle odhadu finanční správy zhruba 250 000 obchodníků, ale zatím se přihlásilo kolem 112 000 obchodníků. 50% chybovost je úctyhodná a uvědomíme-li si, že se někdy používá u náhodného výběru, což prý mohou dělat třeba šimpanzi u tipu náhodného investičního portfolia , nebo jak známo chobotnice u tipů fotbalových zápasů, pak zjištění, že státní správa se dopouští tak velké chybovosti, je zjištění daleko horší, než když hospodský v Dolní – Horní si „zoptimalizuje“ daně aby přežil. Dobrou zprávou pro útěchu ale je, že „ajťáci“ v rámci rozpohybování takového molochu, jakým je akce EET, odvedli perfektní technickou práci.

„Lze dodat něco jiného, než že v dnešním rozvoji a úrovně akvaristiky by se možná chobotnice v erárním akváriu hodila ( šimpanz ne, ten páchne)?“

Takže mé přání krásných jarních dnů a pozor na nějakého rozzuřeného a nasrupeného „hajného“

A nakonec pro úsměv jeden zatoulaný fórek, který se nás určitě, ale určitě netýká.

Povídá Kohn Roubíčkovi:

„Tuhle jsem četl, že prej jsme tu naši zemičku zaprodali Americe a Západu. A tady zase píšou, že jsme se zaprodali Rusku a Číně. No, řeknou Roubíček! Není to krásný, prodat takovej aušus dvakrát?“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou Most.