„Muslimové by měli žít s námi, nikoliv vedle nás nebo proti nám,“ řekl Seehofer. (Zdroj zde).

Při průzkumu provedeném v létě 2017 ve Francii bylo zjištěno, že 29 % francouzských muslimů považuje za důležitější právo šaría než francouzské zákony. Průzkum dále zjistil, že 67 % muslimů chce, aby jejich děti studovaly arabštinu, a 56 % muslimů si myslí, že arabština by měla být vyučována ve veřejných školách

Průzkum provedený roku 2016 ve Spojeném království ukázal, že 43 % britských muslimů „věřilo, že části islámského právního systému by měly nahradit britské právo, zatímco pouze 22 % z nich se postavilo proti této myšlence“. Dalším průzkumem z roku 2016 bylo zjištěno, že 23 % všech muslimů podporuje zavedení práva šaría v některých oblastech Británie, 39 % souhlasilo s tím, že „žena by měla vždy poslouchat svého manžela“a 52 % všech britských muslimů se domnívá, že homosexualita by měla být nezákonná.

Podle studie provedené v roce 2014 mezi marockými a tureckými muslimy v Německu, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku a Švédsku se průměrně téměř 60 % dotazovaných muslimů shodlo na tom, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu; 75 % si myslelo, že existuje jen jedna možná interpretace koránu a 65 % uvedlo, že právo šaría je důležitější než zákony země, ve které žili. Konkrétně v Německu 47 % muslimů věří, že právo šaría je důležitější než německé právo. Ve Švédsku se 52 % muslimů domnívá, že právo šaría je důležitější než švédské právo.

Yves Mamou z Gatestone Institute: „…no-go zóny již nejsou vytvářeny jen na předměstích, kde se obvykle koncentrovali migranti a muslimové. Díky masové migraci se no-go zóny náhle objevují v srdci Paříže, Bordeaux, Toulouse, Marseille, Grenoblu, Avignonu. Místy jsou oblasti„privatizovány“ kombinovaně obchodníky s drogami, salafistickými fanatiky a islámskými gangy mladistvých. Hlavními obětmi jsou ženy, jak muslimské, tak nemuslimské, které jsou sexuálně obtěžovány a sexuálně napadány.“ (Zdroj všech čtyř odstavců zde).

Kancléřka Angela Merkelová veřejně přiznala, že v Německu existují no-go oblasti, tedy místa, kam se bojí i policie. Upozornil na to server Daily Mail. (Zdroj).

Po celé Evropě existují desítky až stovky no-go zón a například jen v samotném Švédsku více než šest desítek. V hlavním městě země, Stockholmu, jde jmenovitě o čtvrti Rinkegy či Tenste. Další podobné čtvrti existují také v Malmö, odkud se z obav o svůj život v posledních dvaceti až třiceti letech odstěhovala většina příslušníků kdysi poměrně početné židovské komunity.

Německá kancléřka byla jedním z evropských vůdců, kteří existenci no-go zón vždy tvrdošíjně popírali. Její slova přicházejí poté, co se podle jedné policejní zprávy ukázalo, že gangy přistěhovalců brání lidem se přestěhovat do některých kdysi zcela bezpečných čtvrtí velkých měst. Existence těchto zón je však veřejným tajemství několik let. Politický i mediální mainstream o nich dlouho mlčel, ale migrační krize a příchod milionu ve většině muslimských migrantů bariéru mlčení prolomil. Loni v listopadu otevřeně pojmenoval magazín Focus jako no-go zónu čtvrť Ebertplatz Vedle mnoha dalších se diskutuje také o berlínském Neuköllnu, kde již tvoří přistěhovalci více než čtyřicetiprocentní podíl na zdejší populaci. (Zdroj).

V lednu 2015 noviny New York Times popřely, že existují „no-go-zóny“ - oblasti, které nejsou pod kontrolou státu a vládne tam právo šaría – ovládané některými přistěhovaleckými skupinami v určitých městských částech západní Evropy. Americký deník obvinil i autora tohoto textu, spolu s autory jako jsou Steven Emerson a Daniel Pipes, ze šíření této údajné lži. (Zdroj).

Pozn. autora: Nenapsal jsem záměrně ani jediné vlastní slovo v tomto výše uvedeném textu. Vše zde uvedené jsou pouze převzaté zveřejněné texty s určením původních zdrojů.

Rudolf Mládek