Rozpočet pro zdravotnictví musí totiž kromě zvýšených výdajů během pandemie počítat do budoucna také s náklady na odloženou péči a musí z něj být zaplacena i náročná práce zdravotníků. Sdružení ambulantních specialistů proto nabádá ministerstvo zdravotnictví k návratu k finančně zodpovědným rozhodnutím a zároveň upozorňuje na soukromé subjekty, které v plošném testování vidí především peněžní zisk. Chybí také kontrola kvality úkonů a ucelené výkaznictví.

Zdravotnictví je pod náporem finančních dopadů koronavirové pandemie. V nejbližších měsících je ale nutné počítat i s řadou dalších, přidružených i zcela dílčích nákladů, které zatím plány Ministerstva zdravotnictví přehlížejí. „Věnovat se po finanční stránce jen covid-19 považujeme v tuto chvíli za krátkozraké. Je třeba začít dohánět resty ve screeningových i preventivních programech. Především na nás ale čekají stovky odložených operací a dalších úkonů napříč všemi specializacemi včetně například onkologie nebo kardiologie,“ varuje předseda Sdružení ambulantních specialistů MUDr. Zorjan Jojko. Z výdajů spojených s koronavirem pak připomíná také odměny zdravotníkům.

Zásadní problém s financováním přináší v současnosti především plošné testování ve firmách, školách i vlastně kdekoliv na ulici. Užívané testy jsou často nepřesné a navíc neexistuje způsob, jak monitorovat kvalitu jejich používání. „Nesrovnalosti ve výkaznictví plošných antigenních testů se množí každým dnem. Neexistuje žádný způsob, jak ověřit, zda byl konkrétní test proveden správně. To otevírá cestu i jejich možnému zneužití,“ vysvětluje MUDr. Zorjan Jojko.

Testování jako byznys

Podle Sdružení ambulantních specialistů je dalším ze zásadních problémů současného schématu plošného testování absence patřičných regulací. Testováním se mnohdy zabývají subjekty, které jinak se zdravotnictvím nemají nic společného a věc pojaly jako byznysovou příležitost. Lidem nabízejí testování zdarma, mnohdy k němu přidávají i různé dárky. A to vše v naprosté většině zaplatí zdravotní pojišťovny bez možnosti přiměřené kontroly kvality či rozsahu testování.

SAS proto spolu s dalšími organizacemi zastupujícími ambulantní péči v ČR vyzvalo ministerstvo zdravotnictví, aby zásadním způsobem přehodnotilo strategii testování, a to vzhledem ke spolehlivosti testů i nákladům, které jsou na ně v současnosti vynakládány. „V posledních dnech se diskutují také další možné náklady. Uvažuje se o zvýšení frekvence provádění PCR testů ze slin nebo monitorování protilátek. Náklady zdůvodňované snahou obnovit školství či udržet průmysl ale nemohou nést jen zdravotní pojišťovny, případně sami pacienti. Zde do financování nutně musí vstoupit stát,“ uzavírá Jojko.