Dokonce po schůzce s prezidentem oznámil, že si prezident přeje promluvit si s každým, koho pan prof. Fiala na ministerský post navrhl. Uvedl také, že v jednom případě s navrhovaným nebude souhlasit. Pan profesor Fiala k tomu uvedl, že zatím nehodlá na svém návrhu na složení vlády nic měnit.

Na těchto vyjmenovaných postupech se mi nezdá nic divného. Tím spíš ale vidím jako prospěšné, aby si prezident s dotyčným, k němuž má výhrady, promluvil.

Mezi rozumnými lidmi by se tedy za podobných okolností konstatovalo, že bude užitečné si počkat na závěry pohovorů.

V naší společnosti znásilňované ve veřejném prostoru médii a politology (a nejen jimi) ovšem musíme zatím tolerovat, že obojí ke svému životu potřebují každou věc otlachat, ačkoli k tomu, aby udělali jakýkoli opravdový závěr, často podklady nemají. Zejména média se živí vytvářením někdy až nedýchatelného informačního smogu. Zkrátka program médií být nějaký musí, přece nemohou noviny nebýt, co by potom novináři dělali. Nejjednodušeji se smog vyrábí, když je možno někoho napadnout, zesměšnit, zhanobit. Takové případy se dobře zveřejňují. Že ale se do tohoto smogu nevejdou informace, o které bychom, my občané, měli zájem, třeba o úspěších a neúspěších jednotlivých zemí euro zóny, to nevadí. A abychom byli nezkresleně informováni o zemích, nad jejichž politikou EU zrovna nejásá, to už vůbec ne. V tom smyslu se od totáče zase až tak moc nezměnilo. Když mi někdo řekne, že máme demokracii, pak uvedu, že k jiné, než totalitní jsme ještě nedospěli. Že jsme snad teprve v jakémsi vývojovém demokratickém procesu. Když někdy zpovzdálí slyším chrlení některých redaktorů třeba v rozhlasu, vzpomenu si i na pověstnou sovětskou gavarilku a rádio Jerevan.

Ale vraťme se k tomu, o čem jsem chtěl hlavně psát.

Když pan prof. Fiala oznámil, že návrh osob na ministerské funkce nebude měnit, před konečným rozhovorem s prezidentem samozřejmě nikoli, média najednou vyštrachala náčelníka lidovců, pana Jurečku, který pravil, že když prezident nebude chtít jednoho z navržených jmenovat, že "oni" podají kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Česká televize nechala toto jeho sdělní viset na pásku pod obrazovkou snad dva dny. Protože takový případ je pro ČT přímo baštou.

Samozřejmě, že diváka televize napadlo, koho asi myslel Jurečka tím "oni", tedy "my". Zda toto již bylo předem rozhodnuto v koalici koalic, či zda myslel pan Jurečka jen lidovce. A pokud snad by hovořil za koalici koalic, měl to uvést.

Osobně myslím, že toto sdělení bylo tak závažné, že bližší zdůvodnění, proč tak rezolutně, když se prezident ještě nevyjádřil, by bylo zcela na místě. Takovými záležitostmi se však lidovci obvykle nezabývají. Nálepka a šlus!

Nu a já si v té chvíli řekl, že jsem se nemýlil, když jsem už několikrát uvedl (a politiku již sleduji dostatečně dlouho), že kdo se dá do holportu s lidovci, že špatně dopadne.

Zatím se jim podařilo zkomplikovat situaci každé vládě, v níž byli. V dané chvíli jsem nevěděl, zda snad není v koalici koalic nejdůležitější Jurečka. V té chvíli byl prof. Fiala v mých očích takhle malinký. Ostatně jsem si všiml, že v tomto rozhodném období se drží pan prof. Fiala pochopitelně spíše zpět.

Že se Jurečka tak rozcapuje, se opravdu divím. Kdyby mu nepíchl nový volební zákon narychlo spíchnutý v předvolebním údobí, nebyl by asi v současném parlamentu. Dnes už asi málokdo pochybuje o tom, že ten zákon vznikl za účelem, jak by se v totáči řeklo, k politickému odkráglování Babiše. Vždyť se uvádí, že proti tomuto zákonu byl dříve i Rychetský.

Opravdu snad není v množině našich politických partají jiná partaj, jejíž vedoucí činitelé by byli tak zavilí, tak zlostní. A při tom jde zřejmě o křesťany, kteří by naopak měli oplývat Pravdou a Láskou, kterou si od Ježíše Krista půjčil i Havel a pomocí nich naplnil Václavské náměstí i bezvěrci. Bylo zveřejněno, že v Rokytnici, bydlišti Jurečky, na mši svaté Jurečka nechybí. (V Rokytnici zvítězilo ANO. Nikoli Spolu). A tak co si mám jako ještě pořád křesťan myslet: "Pána Boha za nohy a čerta za rohy!".

Stanislav Zapletal