Zesměšníme ho Vrběticemi, necháme ho, aby znovu navrhoval pana Koudelku na generála a pak na něj uhodíme verdiktem Evropské komise, podle něhož "jeho" Agrofert nemůže dostat dotace, protože by mu mohl Babiš jako předseda vlády nahrávat. Mohl! Mohl by! Mohl by!?

No ale! Ani jednou se neukázalo, že by si něco přihrál. Toho by si zajisté takový přísný kontrolní byrokrat jako je pan Kala všiml. Dokonce to zatím netvrdí ani ta EK. A kdo že podal na Babiše to udání, že by mohl Agrofertu přihrávat? No kdo jiný než Transparency International - jakýsi nikým nevolený pan Ondráčka (proč ho vyhodili?) a nerozlučný přítel pana Ondráčky Bartoš, který si v kritické době mohl nohy po Evropě uběhat. Zřejmě podle nařízení své světové "Kominterny". (Kdo ví, kdo jí šéfuje nechť zvedne ruku!) A když se toto vše stane, budou už naši hoši, co je známe vědět, co mají dělat: křičet, že by měla vláda požádat o vyslovení důvěry. A vyvolat předčasné volby v době pro Babiše nejméně výhodné. A konečně se dostat k moci a nastolit vládu podle pirátského gusta. Jak takové gusto může také vypadat uvádím na konci této glosy.

MOHL BY něco strašného spáchat! Není to náhodou hlavní heslo jiné ptákoviny - jménem Milion chvilek? Milion chvilek pro koho? Prý pro demokracii. Čerta starého! Letenská se sice zaplnila, nicméně nic jiného než to, jak by ten strašný Babiš a ta strašná Benešová mohli republice ublížit  se tam neozývalo. Vlastně se ani neztrácel čas, čím že ti dva mohou ohrozit demokracii. Hlavně šlo o to změnit výsledek - kupodivu demokratických voleb, jejichž demokratický průběh po jejich uskutečnění NIKDO nezpochybňoval. Ani dřív, ani později. A jak vidíme - Milion chvilek vybouchl tak, jak by to nikdo nečekal. Jako Vrbětice!

Zdá se, že tak zvaný "střet zájmů" byl vycucán z prstu Evropské komise jako politický prostředek na bohaté jedince, kteří by se dostali na vrcholová místa při řízení států a díky svému bohatství si dovolili dělat politiku tak trochu po svém. Už to, že se "střet zájmů" lepil tak dlouho cosi naznačuje. Osobně jsem přesvědčen, že kdyby se Babiš lísal k vedení Evropské komise a snažil se neměnit status quo, v němž je republika dodavatelem neuvěřitelných prostředků západním firmám, které drží kdysi naše největší podniky a banky, třeba i velikostí dividend (mluví se celkově o bilionu, tedy třem třetinám našeho státního rozpočtu ročně), kdyby nehrozil tím, že Dukovany může o nový reaktor obohatit Rusko (když pana Havlíčka podezřívám, že ho do první fáze výběru zařadil jen proto, aby vyvolal ostrou cenovou soutěž mezi uchazeči), kdyby nefandil rozvoji V4 jakožto státům, které chtějí mít poněkud větší vliv na svůj další život a hlavně - aby nevykřikoval, že musíme obchodovat s celým světem a nevázat se jen na státy EU - že by problém střetu zájmů možná ani vůbec nevznikl.

Ta razance je podezřelá. Vystrkuje zní hlavu obava, že by příští volby mohl opět vyhrát Babiš. Třeba těsně, ale vyhrát. A tak proto taková dělostřelba a místy i jakýsi řev. Proč? Výše jsem si to dovolil naznačit.