V květnu letošního roku došlo k růstu meziroční míry inflace o 2,9 procenta. Vzhledem k dubnové inflaci o velikosti 2,8 procenta se jedná o mírný růst, který se vzdaluje od inflačního cíle. Květnová míra inflace se však stále udržuje v tolerančním pásmu.

Růst spotřebitelských cen byl tažen vysokými cenami potravin a nápojů. Spotřebitelé jistě zaznamenali nezvykle vysoké ceny brambor, které meziročně podražily o 88,4 procenta. Tento vývoj byl zapříčiněn špatnou úrodou a nutností dovážet dražší brambory ze zahraničí. K meziročnímu růstu cen došlo rovněž u piva, které zdražilo o 7,2 procenta. Na vyšších cenách zlatavého moku se podepsala špatná úroda chmele a obilovin. Výrobu piva rovněž prodražily rostoucí ceny energií.

Z květnového vývoje cen neměli radost motoristé. Zatímco na začátku května se průměrná cena benzínu pohybovala na úrovni 32,94 koruny za litr a cena nafty byla o 68 haléřů za litr levnější, na konci měsíce se průměrná cena benzínu vyšplhala na 33,69 koruny za litr a cena nafty byla o 96 haléřů za litr levnější. V meziročním srovnání ceny pohonných hmot vzrostly o 3,1 procenta. Zvyšování cen pohonných hmot ovlivňuje vývoj cen dalšího zboží a služeb, protože benzín a nafta jsou klíčové položky nákladů na dopravu.

V oddíle bydlení si můžeme všimnout meziročního růstu cen u nájemného o 3,3 procenta. To v kombinaci s růstem cen za vodu, elektřinu a potraviny prodražuje položky základních životních potřeb. V důsledku tohoto vývoje musí lidé vynakládat více finančních prostředků na uspokojování základních potřeb, což může způsobovat problémy lidem, kterým v poslední době dostatečně nevzrostly příjmy.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Hlavní ekonom BHS