Americké akciové trhy si prošly rok dlouhým medvědím trhem, během kterého hlavní akciové indexy odepsaly desítky procent: S&P 500 klesl zhruba o 20 procent a Nasdaq Composite dokonce o 30 procent. Hlavními důvody tohoto poklesu byla snaha investorů promítnout zvyšující se úrokové sazby a částečně i střednědobé dopady těchto sazeb na ekonomiku. V současné době je navíc po dlouhé době zajímavé investovat do dluhopisů, které vynáší několik procent ročně a mnohé zažily bezprecedentní pokles v cenách, kvůli vysokým inflačním očekáváním v minulém roce. Aby se investoři začali ve velkém vracet zpět k akciím, musí se snížit atraktivita dluhopisů. Zároveň, potenciální rizika investice do akciových trhů se musí výrazně zmenšit. Níže vyjmenuji rizika, kterým akciové trhy stále čelí a mohly by způsobit další propady na akciovém trhu:

1. Klesající zisky společností
Mnozí analytici tvrdí, že trh je ještě pořád příliš optimistický, co se týče vývoje zisků amerických firem. Zpomalující se ekonomika by mohla v budoucích kvartálech nemile překvapit analytiky, když se ukáže, že jejich očekávání byla příliš vysoká. Pokud dojde ke změně těchto odhadů, čeká akcie přecenění, které může výrazně zatlačit na jejich valuace. Pro stabilní pokles inflace je zapotřebí vyšší nezaměstnanosti, a tedy nižších zisků, jinak se totiž společnosti neodhodlají k propouštění. Pokud nezaměstnanost dostatečně nevzroste, zvyšuje se pravděpodobnost, že nastane riziko číslo 2. Pracovní trh USA je pořád přehřátý, mzdy rostou příliš rychle a poptávka po pracovní síle je výrazně větší než nabídka.

2. Terminální hodnota klíčových úrokových sazeb USA může být vyšší než 5 procent
V současnosti se očekává terminální hodnota úrokových sazeb FEDu na úrovni 5 procent, která by mohla být dosažena v průběhu března. Poté se FED pravděpodobně zastaví a bude několik měsíců držet sazby neměnné, před svým dalším rozhodnutím. Druhé kolo zvyšování sazeb hrozí, pokud inflace přestane zpomalovat dostatečnou rychlostí. V takovém případě by FED mohl zvýšit terminální hodnotu úrokových sazeb až na 6 procent, obzvlášť pokud bude ekonomika silná. To by vedlo k ještě většímu poklesu cen akcií a zvýší se pravděpodobnost další korekce na burze.

3. Vysoké nacenění amerických akcií
I přes pokles akciových trhů v minulém roce, lze argumentovat, že je americký akciový trh stále silně naceněn. Shillerův P/E poměr i Buffettův indikátor ukazují, že jsou americké akcie historicky ještě pořád drahé. Má-li být toto období přecenění akciových titulů smysluplné, musí v agregátu ceny ze současných úrovní ještě více poklesnout. Ovšem některé sektory utrpěly více, než druhé a tím pádem potenciál pro další růst je rozdílný v závislosti na oboru podnikání. Například růstové technologické akcie, cyklické a telekomunikační akcie zažily mnohem větší pokles cen, než byl průměr. Naopak defenzivní sektory energetiky a zdravotnictví, nebo spotřebního zboží jsou naceněny velmi silně a prostor pro pád cen těchto akcií je tak výrazně vyšší.

4. Historie rozvolňování je varovným signálem
Konsensus v současnosti je, že úrokové sazby v USA zase spadnou na nulu v dalších letech. Historicky rozvolňování monetární politiky Fedu bylo často doprovázeno bouřlivým výprodejem na akciových trzích. Důvodem je to, že Fed se spíš odhodlá k rozvolnění monetární politiky až když je urgence výrazná. Fed totiž rád drží úrokové sazby nad nulou, dává jím to větší prostor k manipulaci v případě nečekaných událostí. Dalším důvodem je i to, že k rozhodování využívá opožděná a někdy i nekvalitní data.