Meziroční pohled na hospodaření veřejného sektoru však přináší dobré zprávy. Nominální výše dluhu se ve 4. čtvrtletí 2018 meziročně snížila na 1735,1 miliardy korun. Díky ekonomickému růstu navíc došlo k výraznému poklesu míry zadlužení na 32,7 procenta hrubého domácího produktu.

„Extrémně nízká nezaměstnanost a růst ekonomiky výrazně zlepšily hospodaření veřejného sektoru. Dobré časy však maskují tikající bombu v podobě zdravotního a sociálního systému. Současné tempo zvyšování výdajů obou systémů je neudržitelné. Lze proto očekávat, že při zhoršováním ekonomické situace budou zaváděna restriktivní opatření. Navíc současné parametry zdravotního a sociálního sytému nereflektují fenomén stárnutí populace. V budoucnu proto bude nutné provést zásadní změny, které se pravděpodobně neobejdou bez negativních dopadů na nemocné a sociálně potřebné,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, který problematiku zdravotních a sociálních systémů přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Oproti jiným státům Evropské unie hospodaří veřejný sektor v České republice velmi dobře. Průměrná výše zadlužení v Evropské unii se pohybuje okolo 80 procent hrubého domácího produktu. Česká republika tak patří mezi premianty. Své postavení si však nemusíme do budoucna udržet, jestliže nebude provedena reforma zdravotního a sociálního systému. Oba tyto systémy nejsou připraveny na fenomén stárnutí populace. Místo toho výrazně navyšují výdaje, což krátkodobě umožňuje stav extrémně nízké nezaměstnanosti a růstu ekonomiky. Z dlouhodobého pohledu však není současný růst výdajů udržitelný.

Příjmy sektoru vládních institucí rostly pomalejším tempem než výdaje. Celkové příjmy veřejného sektoru meziročně vzrostly o 8,4 procenta. Oproti tomu celkové výdaje meziročně vzrostly o 10,7 procenta. Dobrou zprávou však je, že k růstu výdajů výrazně přispěl růst objemu výdajů na investice, což by mělo podpořit ekonomický růst a zvýšit konkurenceschopnost.