V prvním čtvrtletí letošního roku se hospodaření sektoru vládních institucí dostalo do schodku 2,3 miliardy korun. Na vině je zhoršené hospodaření ústředních vládních institucí. Meziroční pohled na hospodaření veřejného sektoru nám říká, že nominální výše dluhu se zvýšila na 1837 miliard korun. Díky ekonomickému růstu však došlo k poklesu míry zadlužení na 33,99 procenta hrubého domácího produktu.

Celkové příjmy veřejného sektoru meziročně vzrostly o 8,3 procenta. Oproti tomu celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,1 procenta, což v sobě zahrnovalo i vyšší výdaje na investice. Příjmy sektoru vládních institucí rostly pomalejším tempem než výdaje, což je negativní trend, který vede ke zvyšování nominální výše dluhu. Do budoucna je vhodné snížit tempo růstu výdajů sektoru vládních institucí nebo zvýšit tempo růstu příjmů.

„Nepříznivá demografická situace povede k explozi výdajů ve zdravotním a důchodovém systému. Do budoucna bude nutné provést změny v obou systémech, jinak nebude hospodaření veřejného sektoru dlouhodobě udržitelné,“ říká Štěpán Křeček.

Oproti jiným státům Evropské unie hospodaří veřejné rozpočty v České republice velmi dobře. Průměrná míra zadlužení v Evropské unii se pohybuje okolo 80 procent hrubého domácího produktu a je tak více než dvojnásobná oproti míře zadlužení sektoru vládních institucí v naší zemi. Díky tomu Česká republika patří mezi premianty. Naše postavení si však do budoucna nemusíme udržet, jestliže nebude provedena reforma zdravotního a důchodového systému. Oba tyto systémy nejsou připraveny na fenomén stárnutí populace, kvůli kterému bude v budoucnu docházet k výraznému růstu výdajů.