Tereza Spencerová: Bude Miloš Zeman „pionýrem“ Západu i vůči Sýrii?

28.09.2015 19:15 | Zprávy

Ruský vstup do války v Sýrii na Západě ze všeho nejvíc vyvolává obavy z případné ztráty role policajta při určování světového řádu, role, kterou si přidělil v časech impéria a která se od té doby neustále zmenšuje.

Tereza Spencerová: Bude Miloš Zeman „pionýrem“ Západu i vůči Sýrii?
Foto: Youtube.com
Popisek: Tereza Spencerová

Při dojednávání vrcholných schůzek mezi USA a Ruskem jde podle všeho hlavně o image. A tak prý o setkání s Putinem stál Barack Obama „pokud by prý bylo možné“, uvedl zprvu New York Times, pak o něj prý požádal Kreml, ale bylo by prý předčasné o setkání mluvit, vzápětí Kreml oznámil, že setkání už bylo opravdu „zkoordinováno“, pak prý Barack Obama přijal Putinovo pozvání k rozhovoru, pak Bílý dům ve snaze uklidnit neokonzervativce prohlásil, že Putin chce jednání, protože je „zoufalý“, mezitím zkritizoval Rusko, že svým vetem ohrožuje legitimitu Rady bezpečnosti OSN, potom zkritizoval ruskou iniciativu kolem Sýrie, že narušuje americkou „smysluplnou“ válku proti Daeši, pak ale připustil, že „průnik zájmů“ existuje, Damašek do toho prohlásil, že „tichá dohoda“ už je beztak dávno dojednaná, pak bývalá zástupkyně prezidentova poradce pro národní bezpečnost Gwenyth Toddová usoudila, že setkání může USA pomoci napravit jejich chybnou politiku v Sýrii, a donedávna ministr obrany Chuck Hagel dodal, že by USA měly v Sýrii s Ruskem spolupracovat, Pentagon ujistil Ukrajinu, že ji neopustí, ani kdyby s Ruskem opravdu začal spolupracovat… Až po několikadenní záplavě slov z obou stran Kreml nakonec dospěl ke kompromisnímu stanovisku: „Setkání se uskuteční po vzájemné domluvě,“ ale vzápětí obvinil Bílý dům, že si vymýšlí, protože o setkání přece požádal Obama…

Ať tak či tak (víc možností stejně není), o víkendu Putin v rozhovoru pro americkou televizi CBS naznačil, o čem bude jeho projev na Valném shromáždění OSN a tím i setkání s Obamou. Zdůraznil, že jeden ze „základních principů současného mezinárodního práva“ spočívá v tom, že lze poskytovat pomoc „výlučně legitimním vládám“, s „jejich souhlasem nebo na jejich žádost“. Rusko tak podle něj v Sýrii postupuje plně legitimně, přičemž z této formulace vyplývá, že Západ nikoli. Oznámil, že se Rusko „pokouší vytvořit jakousi koordinační strukturu“, o čemž prý „osobně informoval prezidenta Turecka, krále Jordánska, Saúdskou Arábii. (…) Naši vojáci jsou ve vzájemném kontaktu a toto téma projednávají. Budeme rádi, když najdeme společnou platformu pro společné kroky proti teroristům.“ (Celý rozhovor má být zveřejněn až po Putinově projevu 29. září).

Faktem je, že si Putin ještě v neděli telefonoval se saúdským králem Salmánem, aby si „vyměnili názory na regionální bezpečnostní otázky, především pak v kontextu hledání cest k urovnání konfliktu v Sýrii“. Pohovořili také o „budování efektivnější mezinárodní spolupráce v boji proti tak zvanému Islámskému státu a jiným teroristickým skupinám“. Krátce předtím totiž byly potvrzeny zprávy o vzniku „společného informačního centra pro boj proti Islámskému státu“ – sídlí v Bagdádu, účastníky jsou Rusko, Sýrie, Írán a Irák, což se silně nelíbí Spojeným státům, které mají Irák za „svůj“. Hlavním účelem nového štábu je „shromažďování, zpracování, sdílení a analýza informací o situaci na Blízkém východě v kontextu boje proti Islámskému státu“, přičemž zpracované informace budou k dispozici generálním štábům zúčastněných zemí. Rusko prý přitom Iráku moderní zbraně dodává, aniž by si při tom „na rozdíl od jiných“ kladlo nějaké politické podmínky…

Rozlišování teroristů

V tom nejspíš spočívá hlavní rozdíl v pohledu na „boj proti Islámskému státu“; zatímco Rusko považuje Daeš a ostatní teroristy za hlavní hrozbu pro další vývoj regionu i vývoj svůj, Západ na půdě OSN odmítá přitvrdit byť i jen rezoluce proti Daeši, a to s vysvětlením, že Islámský stát je de facto jen odnoží Al Kajdy, tato organizace na sankčních seznamech je a to stačí. Je očividné, je nyní Rusko rozhodnuto „setřít“ Západem jen rétoricky udržované rozdíly mezi „extremisty“ a „umírněnými“ rebely v Sýrii. „V západním a arabském (v praxi míněno především v saúdském či katarském) tisku to sice vyvolá pobouření, ale ruskému prezidentovi je jedno, jestli si o něm myslíte, že je šílený nebo prozíravý. Nechce si získávat „srdce a mysli“, přinejmenším těch (Západem podporovaných) syrských rebelů a jejich sponzorů. Spíš se pokouší změnit rovnováhu moci na místě a přitom do západního politického narativu pálit jednu raketu za druhou,“ shrnuje ruskou pozici přední expert na Sýrii Aron Lund.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Pokles reálných mezd

To, že nám klesají reálné mzdy a vůbec klesá naše životní úroveň víme i bez toho, aniž byste nám to jako politici říkali. Mě spíš zajímá, co jako politici děláte proto, aby naše mzdy a životní úroveň byly lepší - vyšší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Kdy už konečně rodiče řeknou dost?! (2)

11:29 Jana Šťastná: Kdy už konečně rodiče řeknou dost?! (2)

Postavíme se mrzačení našich dětí, nebo půjdeme na pivo?