Jenže to by nebyl pan ministr aby nebylo všechno trochu jinak. Návrh na snížení samozřejmě nevymyslel on, reagoval jen na návrhy, které loni podala předsedkyně legislativní rady vlády a které vycházely mimo jiné i z návrhů mého týmu, které jsem již vloni zveřejnil.

Pan ministr ovšem vymyslel řešení jak poplatky snížit a zároveň exekutorům neublížit. Snížení poplatků platí totiž jen v případě, když po uvalení exekuce na majetek včas do nějakého termínu dluh uhradíte.

Jenže tady se skrývá to geniální kouzlo - majetek máte obstavený - účty zablokované, nemovitosti zaplombované a s ničím nesmíte hnout a nic z toho nesmíte použít na úhradu svého dluhu.

A pokud neseženete jiné peníze a včas, pak platíte poplatky v nezměněné výši.

Exekutor se nažere a z kozy - tedy dlužníka - stejně nezůstane ani chlup.

Do sněmovny míří další novela zákona o exekucích z dílny poslance Filipa, která největší zlodějny řeší. Mimo jiné dlužník si bude moci najít na svůj majetek nejlepšího kupce a prodat ho sám a tak své dluhy zaplatit co nejvýhodněji. Zdánlivá maličkost ale jak vidíme, protlačit ji navzdory ministru spravedlnosti bude ještě dřina.

Dluhy se platit mají, o tom žádná, ale dnešnímu postavení exekutorů v naší zemi nemohu říci jinak než „státem posvěcená lichva“.

Tomio Okamura