Od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení, které se týkalo povinnosti dopočtu poměrné části minimální mzdy za jednotlivé dny poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu a stejně tak za dny neomluvené nepřítomnosti v práci. Dosud totiž platilo, že v případě, kdy neplacené volno netrvalo celý kalendářní měsíc, připočetla se k úhrnu příjmů zaměstnance ještě za každý kalendářní den trvání neplaceného volna poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci.

Nadále ale platí ustanovení o povinnosti dodržet v každém měsíci minimální vyměřovací základ. V zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jsou však uvedeny osoby, pro které minimální vyměřovací základ neplatí, a situace, ve kterých se minimální vyměřovací základ snižuje.

Jestliže budete týden jarních prázdnin trávit společně se synem, tak osobní celodenní a řádná péče o něj bude důvodem pro poměrné snížení minimálního vyměřovacího základu. Při neplaceném volnu na 5 dní bude minimální vyměřovací základ za únor poměrně snížen a bude činit 7 557,10 Kč. Dosáhne-li Váš příjem za odpracované dny v únoru alespoň této částky, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší, musela byste (prostřednictvím zaměstnavatele) uhradit pojistné z dosaženého příjmu plus pojistné vypočtené z rozdílu skutečného a poměrně sníženého minimálního vyměřovacího základu.

Pro odvod pojistného platí, že za zaměstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištění jeho zaměstnavatel ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž zaměstnanci srazí (i bez jeho souhlasu) z platu jednu třetinu této částky a zbývající dvě třetiny uhradí sám ze svých prostředků. Při poskytnutém neplaceném volnu se na platbě pojistného z dosaženého příjmu podílejí oba. Pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu je strženo jen z platu zaměstnance a zaměstnavatel se na něm nepodílí.