Epidemie odvahy veteránů z misí NATO se dále šíří. Po českém podplukovníkovi Marku Obrtelovi vrátil svá vyznamenání i slovenský veterán z misí v Kosovu rotmistr Robert Bačinský. I on, stejně jako jeho český kolega, odmítl nadále nosit vyznamenání této (nejen) podle něho zločinecké organizace.

Inspirace i pro ostatní?

V otevřeném dopise ministru obrany, vládě a prezidentovi Slovenska ke svému mužnému gestu uvedl: „Vracím dvě vyznamenání, která jsem obdržel za službu v misích NATO, protože se nesmírně stydím za svou službu v této nejzločinnější a nejnelidštější organizaci, jaká byla kdy založena, a protože se mi hnusí diktátorská politika USA, kterou po celém světě pro své sobecké zájmy prosazuje pomocí NATO.“

Ke svému činu byl podle svých slov inspirován svým českým vzorem, podplukovníkem Markem Obrtelem, který podobné rozhodnutí udělal před necelým měsícem. Robert Bačinský současně demaskoval pokrytecké slovenské elity, které stejně jako jejich české protějšky z pohodlí svých kanceláří posílají vojáky bojovat za zájmy, které nemají se zájmy jejich zemí nic společného.

Tvrdá mužná slova

„Vy slovenští politici už u mě nemáte žádnou autoritu a pohrdám Vámi, protože jste učebnicovým příkladem pokrytectví, nekompetentnosti a neschopnosti. Jste parta soudruhů, kteří si každé čtyři roky hodí kostkou, abyste věděli, kdo z vás bude sedět na jakém ministerstvu. Spolu se pak opojeni mocí a pocitem beztrestnosti budete radit, jak ještě více zotročit ty, kteří dřou na vaše přepychové životy a kolik vojáků poslat „Tam“, abyste společně s NATO a USA zachránili svět před vykonstruovanou teroristickou hrozbou.

Pohrdám vámi, kteří sedíte v oblecích a kravatách v teplých a bezpečných kancelářích, tisíce kilometrů od řinčení zbraní ale s drzostí sobě vlastní nám budete rozdávat rady, vysvětlení a poučení. Vy nemáte ani ponětí, jak to „Tam“ vypadá. Děláte tedy to, co je vám blízké. Lžete a dáváte nepravdivá prohlášení. Neštítíte se nařídit informační embarga a zatajovat informace, protože tak vám to, samozřejmě demokraticky, nařídil váš Velký bratr a mírotvorce v USA.

Pokud jste se rozhodli být poskoky a lokaji Spojených států, je to Vaše volba. Ve skutečnosti jste pro ně jen bezcenné spotřební zboží, stádo ovcí, které na příkaz Bílého domu jdou slepě ale odhodlaně bojovat pro „bohatší zítřky“ nenasytných korporací. Ale při nejbližší operaci NATO vás, pánové politici, vyzývám, abyste si jako první oblékli maskáče, pak do nich navlečte i své manželky, děti a příbuzné. Týká se to i Vás pane prezidente, pokud už chcete mít základny USA i na Slovensku! A takto svorně ruku v ruce nám buďte příkladem a ukažte nám, jak hrdě a odhodlaně bojovat. My zatím budeme sedět ve vašich bezpečných a teplých kancelářích a budeme dávat dobrý pozor, abychom se něčemu přiučili.

Myslím, že příležitost se Vám zanedlouho naskytne, až vám USA a EU a tedy i vámi financovaná a tiše schválená genocida páchaná na rusky mluvící části obyvatelstva na východě Ukrajiny vybuchne do obličeje. Toto je můj názor a přesvědčení a důvod, proč žádám o odebrání vyznamenání. Je to odpor proti všeničící politice USA a zabíjení milionů bezbranných lidí prostřednictvím NATO, jejímž hrdým členem je i Slovensko. Je to v první řadě také omluva, že jsem i já sloužil této zločinecké organizaci, za což se budu stydět po zbytek svého života.“

Slovenská základna pro útok na Rusko?

Slova slovenského vojenského veterána jsou dnes vysoce aktuální. Podle posledních informací, má být právě Slovensko jedním z nástupních prostorů pro připravované východní tažení Spojených států, pro něž slouží občanská válka na Ukrajině jako záminka a předehra.

Při návštěvě americké generality v Kyjevě minulý týden, jsme se mimo jiné dozvěděli, že USA a NATO vybudují ve východní Evropě rozsáhlou vojenskou základnu pro jednotky prvního sledu. Tato slova vzápětí potvrdila i „matka“ kyjevského Majdanu, americká velvyslankyně pro Evropu Viktoria Nulandová. „Rusové stále ohrožují bezpečnost ve východní Evropě, proto je třeba demonstrovat vojenskou sílu,“ uvedla tato „šarmantní dáma“ známá spíše pod přezdívkou Fuck Off EU. 

NATO podle ní vybuduje stálé vojenské základny ve státech, které sousedí s Ukrajinou. Sice  nejmenovala, ale zjevně měla na mysli zejména Rumunsko, Maďarsko, Polsko – a Slovensko. O Maďarsku, pokud se Američanům včas nepodaří svrhnout premiéra Orbána, lze zatím  pochybovat. Slovenský ministr zahraničních věcí, je naproti tomu ochoten o přítomnosti vojáků NATO na Slovensku jednat. Prý je si vědom toho, že Slovensko je členem NATO, a mělo by dodržovat své závazky. Znamená to snad, že se Bratislava Američanům zavázala být nástupištěm na Rusko? Do složitého postavení se tím mimochodem dostává premiér Robert Fico, který již dříve základnu NATO na Slovensku odmítl.

Příprava další obří provokace „pod falešnou vlajkou“?

Po atentátech na civilisty v Doněcku a Mariupolu nejsou Američané stále spokojeni s „vývojem veřejného mínění“ v Evropě. Už není tak snadné „přišít“ tyto zločiny Rusku (skrze domobranu). Evropská veřejnost je stále ostražitější a nedůvěřivější. Kyjevské loutky proto podle posledních informací dostaly za úkol napětí dále vystupňovat. Dnešní naléhavé volání z ukrajinského východu o tom hovoří jasně:

„Kurachovo: Urychleně evakuují děti ve školním věku. Situace je vážná do té míry, že nutí lidi, aby podepsali odmítnutí evakuace; posílají děti na západní Ukrajinu.

Marinka: Zítra v 09:00 vypravují autobus s dětmi, které také urychleně evakuují. Transport má odejet od polikliniky, může být více než jeden běh transportu.

Krasnogorovka: Stejná situace, příprava pro nouzovou evakuaci. Podle našich údajů připravuje junta na zítřek obludnou provokaci, po vzoru Volnovachy a Mariupolu, jejímž cílem bude tentokrát masová vražda dětí, ze které obviní samozřejmě domobranu. Žádáme, aby toto varování bylo ihned publikováno a pomohlo překazit provokaci kyjevské junty.“

Samozřejmě tuto žádost akceptujeme. Již několikrát se podařilo zabránit různým obdobným tragédiím „vyzrazením“ záměrů Kyjeva. Američané jsou i proto ve stále větším presu. Musejí jednat rychle, protože mnohá „kuřátka“ z EU vykazují očividnou snahu opustit „společný kotec“ a začít alespoň trochu jednat podle životních zájmů svých zemí. To ovšem Washington nemůže připustit. Tak tlačí na pilu.

„Povinnost“ bojovat za americké zájmy?

Plán na vyslání nových obrněných jednotek prvního sledu do východní Evropy, potvrdl minulý týden i velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges. „Možná, to bude celý batalión, ještě nevíme přesně,“ řekl Hodges. Jednotky by měly být podle něho nasazeny v jihovýchodní Evropě, na Balkáně, nebo v Polsku. Složeny mají být z obrněné brigády, pěchoty,  průzkumných jednotek a dělostřelectva. Jejich součástí bude i více než 220 obrněných vozidel či tanků typu Bradley.

Podle Nulandové se některé země snaží „vyvléct ze své povinnosti“, neboť neprojevují povinné nadšení nad „rozmístěním bratrských armád“ na svém území. Rovněž znovu vyzvala k prohloubení protiruských sankcí – na jejichž podporu se právě dost možná odehraje ona další „obří provokace“ na východě Ukrajiny. Právě o sankcích totiž dnes jednají v Bruselu ministři zahraničí členských států EU (a poté i premiéři). Jednání to ale tentokrát asi bude nezvykle bouřlivé. Nejen pro to, že stále více států pod silným tlakem domácího veřejného mínění protiruské sankce a celou válečnickou propagandu zpochybňuje či přímo odmítá. Do hry však nyní vstupuje i „řecký fenomén“.

Prohraje? Vyměkne? Zvítězí?

Po víkendovém vítězství Syrizy v Řecku naskočily na tváři bruselských elit v tomto ohledu další hluboké vrásky. Nová řecká vláda nejenže spolu s Kyprem odmítá být poslušnou prodlouženou rukou Washingtonu pro dalším stupňování napětí rozšiřováním protiruských sankcí. Nesouhlasí ani s prohlášením, odsuzujícím „ruskou agresi“, které EU ve své bohorovnosti vydala, aniž se nové řecké vlády na její názor vůbec zeptala.

Právě rebelský postoj Řecka a Kypru by mohl ovlivnit i další země, jako je Maďarsko, Rakousko, Finsko a možná právě Slovensko, které současný americký kurz EU v případě Ukrajiny snášejí jen se zaťatými zuby. Ostatně i lavírující česká vláda tím dostává větší prostor pro racionálnější chování.

Na společném „umírněném postupu“ se dnes s předsedy vlád Rakouska a Slovenska dohodl ve Slavkově český premiér Bohuslav Sobotka. Bude nyní zajímavé sledovat, jak si s tím poradí „washingtonský“ ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Levicová Syriza by mu měla na jednu stranu jako „salónnímu marxistovi“ imponovat. Jenže současně má – podobně jako jeho slovenský kolega – plnou hlavu svých „amerických závazků“. A Syriza přitom definovala jako jeden z hlavních volebních cílů, kromě ukončení asociálních škrtů, vystoupení Řecka z NATO. Evropská Socialistická internacionála je proto na nohou. Na vizitu do Athén poslala svého bruselského „zlého muže“, předsedu Evropského parlamentu („dozorce z koncentráku“ jak ho nazval Berlusconi), Martina Schulze.

Nechá se nezkušený mladý premiér Alexis Tsipras zastrašit? Nebo za částečné odpuštění dluhů „vymění“ svůj dosavadní pevný postoj k absurdní válečnické protiruské kampani Spojených států a jejich bruselských vazalů? Či snad přese všecko vydrží tlak strýčka Sama a tetky Merkelové, a nastartuje tak nepřímo i v řadě dalších Berlínu (skrze Brusel) podrobených evropských zemí „hnutí neposlušných“? To by samozřejmě nakonec mohlo vést k rozklížení celé stavby Čtvrté říše. A k zachování míru na našem kontinentu. Naděje umírá poslední.

Další dějství detektivky o všechno právě začíná.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.