Tato moje útlá knížka vznikla v létě letošního roku jako pokus utřídit si na větším prostoru své myšlenky pro články, projevy a rozhovory k 30. výročí pádu komunismu. Už v té době jsem začal dostávat pozvánky k vystoupení k tomuto tématu z domova i z ciziny. Teď už jsem jich většinu absolvoval. Každé bylo jiné a všechna byla zajímavá a podnětná. Leccos jsem si i díky tomu více ujasnil a tuto knihu bych možná začal psát trochu jinak. Ale to už nejde.

Kniha vyšla teprve včera, žádné reakce jejích čtenářů proto zatím neznám. Řadě mých blízkých kolegů a spolupracovníků se její rukopis líbil, ale objevily se i hlasy kritičtější. Ne snad vůči analytické části této knihy, nikoli proto, že by protestovali proti mému popisu základních trendů a tendencí dnešní doby, ale vůči jejímu vyznění. Dva z mých dlouholetých kolegů (a přátel) označili knihu za defenzivní, defétistickou a pesimistickou. Nechám to na Vás, na čtenářích, abyste tento názor potvrdili či vyvrátili. Přiznám se, že jsem díky tomu do knihy doplnil několik pozitivnějších formulací, ale její podstatu jsem určitě nijak nezměnil. Budu se těšit na Vaše názory.

Je módou – v dnešní, vědění se vzpírající době – nehledat jasné kontury věcí, ale spíše vedle sebe, bez ladu a skladu, řadit spousty různých vlivů a faktorů a na odhalení podstaty věcí rezignovat. Já se naopak vždy snažím dobrat se k jednoduché podstatě věci s plným vědomím toho, že to v něčem zjednodušuje, ale i s jistotou toho, že to onu věc, jev, fenomén v mnohém projasňuje a zvýrazňuje. I proto mám v oblibě jednoduchá grafická znázornění.

Uvedu několik příkladů. Při diskusi prvních pár let našeho ekonomického vývoje po pádu komunismu mluvím o tzv. J-křivce, která se snaží vyjádřit to, že po ukončení centrálního plánování a při platnosti nových tržních kritérií muselo nejdříve dojít k poklesu HDP a teprve pak k jeho růstu. Tato J-křivka tento vývoj velmi zřetelně, a pro každého srozumitelně, vyjadřuje.