Když jest člověk s popularitou na vzestupu, snadno padá nejen morálně.

Usíná snadno na vavřínech, jde v uvozovkách z kopce. Může však být bdělý - jít po rovině, anebo do kopce.

Člověk, jenž žije obyčejně, anebo hůř, jde v uvozovkách do kopce, také po rovině - v případě bdělosti, anebo z kopce na nějaký ten dluh v případě lhostejnosti.

Chování lidí ovlivňují často okolnosti, nástrahy reálného a virtuálního prostředí.

Naše cv. jest tabula rasa, život náš v projevech a ve skutcích. Funguje jako eet.

Člověk možná něco snese, udělá, ale když narazí na své mantinely, je zle. Pak přichází vnější a vnitřní chaos a zmatek.

Proto je třeba zachovat bdělost, sebekontrolu, příčetnost, nesmíme reálně a virtuálně usnout na vavřínech.

Nesmíme se nechávat manipulovat pochybnými médii a celebritami. Je třeba myslet na současné i budoucí generace, aby zbytečně nepodlehly mainstreamu a trendům lidské hlouposti.

Pak nebudou hojné např. diagnózy anorexie, bulimie. Vždy třeba putovat zlatou střední cestou reálně i virtuálně. Naše bdělost je důležitá, abychom zbytečně nepadali individuálně, též ve společnosti a státě.

Václav Kovalčík, Zlín