Myslím si a vím, že solidarita vůči našemu národu musí pramenit a proudit odshora. Nějak se ani nedaří zrušit přebujelý senát, dále snížit platy politiků a ostatních "vlivných" skupin. Dále se nedaří zastavit finanční toky tzv. politickým neziskovým organizacím.

V davu a diskusích jsou oprávněně považovány za pijavice státního rozpočtu. Chce to změnu v období koronavirové krize.

Handicapovaným a nemocným občanům je třeba pomáhat finančně, stejně tak ostatním sociálně slabým. Opět uvádím, že pomoci musejí být adresné. Politikům bych seškrtal nekřesťanské platy, příspěvky a bonusy.

Právě politici a vysoce příjmoví obyvatelé musejí býti vzorem obyčejným lidem. Skutečnost je však opačná. Proto, abychom zvládli krizi, musíme mít osobnosti v odborné i laické veřejnosti. Solidarita musí jít nejprve odshora, a to automaticky, jinak na pojem, definici a existenci státu můžeme rovnou zapomenout.

Chce to nápravu ve společnosti, i náš stát si zaslouží zahraniční pomoci ve formě odpuštění dluhů. Zároveň je očekávána správná adresnost podpor, abychom se dostali včas z koronavirové krize, mohli svobodně dýchat, tvořit hodnoty a žít.