Národní památkový ústav v roce 2014 odmítl Německému řádu vydat hrad Bouzov. Řád pak podal na Národní památkový ústav žalobu. Okresní soud v Olomouci již loni rozhodl, že tato žaloba je nezákonná, avšak němečtí rytíři podali odvolání ke Krajskému soudu v Olomouci. Ten nyní potvrdil postup okresního soudu.

„Okresní soud provedl všechny potřebné důkazy, vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně Ivana Pikalová, která potvrdila, že řád neprokázal, že by měl podle zákona o majetkovém vyrovnání na hrad Bouzov nárok.

Právní zástupkyně Německého řádu již připustila, že se zřejmě odvolají k Nejvyššímu soudu. Němečtí rytíři se zkrátka rozhodli bojovat za nemovitosti až do padnutí. Jako kdysi v bitvě u Grunwaldu.

Heslo německých rytířů zní „pomáhat a sloužit“ a momentálně se zdá, že nejvíc pomáhají a slouží své vlastní hrabivosti. Doufejme, že až případně Německý řád odmítne i Nejvyšší soud, začnou se rytíři soustřeďovat na pomoc a službu bližním. Pokud by katolická církev a její řády pomáhaly a sloužily bližním tak vytrvale, jako se soudí (nejen) o Bouzov, mohl by být papež František na české katolíky skutečně velmi pyšný.

Skutečnost je však taková, že nejen Němečtí rytíři, ale i jiné řády katolické církve, se stále ještě v rámci církevních restitucí soudí o sto šest a není o nich slyšet v jiné souvislosti, než v souvislosti s bojem o majetky. Nelze se proto divit, že církve jsou pro české občany jednou z nejméně důvěryhodných institucí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele