Žádostí o azyl bylo loni v České republice podáno 1477, tedy zhruba 150 méně než v roce 2015, ale také méně než v letech 1996–2008, kdy bylo v některých letech podáno i více než 18 tisíc žádostí (rok 2001). Od roku 1990 v ČR žádalo po většinu let o azyl více lidí než v roce 2016 či 2015, kdy kulminovala ona „migrační vlna“. Je tak zcela a jasně vidět, že české republice se uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí postižených válečnými konflikty vyhýbají.

I přesto, nebo možná právě proto, mají Češi k přistěhovalectví vůbec nejvíce negativní postoj ze všech občanů EU, jak jsme o tom psali zde. České republiky se migrační vlna nedotýká, čeští občané tedy s uprchlíky nepřicházejí do styku, a o to snadnější je pak podlehnout dojmům o tom, že jde o krvelačné zrůdy, které mají jediný cíl, a tím je vyhlazení evropského obyvatelstva. Tomuto pohledu na uprchlíky (a imigranty), který je silně živen médii i mnohými představiteli české poklesá elity, odpovídá i fakt, že v čase nikterak neklesá počet těch, kteří odmítají přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem.

Proti přijímání uprchlíků se podle průzkumu CVVM v únoru vyslovilo 61 procent dotázaných. 32 % dotázaných by uprchlíky přijalo do doby, než tito budou schopni vrátit se do země svého původu a 3 % dotázaných je pro, aby ČR uprchlíky přijímala a nechala je, aby se zde usadili.

Od konce roku 2015 se tak počet dotázaných, kteří odmítají přijímání uprchlíků, stále pohybuje mezi 60-65 %, a tedy neklesá. To je například oproti Polsku odlišný trend, protože v této naší sousední zemi počet lidí zcela odmítajících uprchlíky od dubna loňského roku klesá. Zatímco v dubnu bylo proti přijímání uprchlíků 61 % dotázaných Poláků, v prosinci stejného roku už to bylo „jen“ 52 % dotázaných, tedy o 9 procent méně než v dubnu.

Dá e předpokládat, že uprchlické a teroristické téma, které české občany trvale udržuje ve stranu, vydrží v plné síle ještě do voleb – a to z toho důvodu, že parlamentní politické strany ve svých programech mají, a to snad bez výjimky, téma bezpečnosti a ochrany země.

Ono téma zvyšování bezpečnosti a ochrany země znamená v překladu zvyšování vojenských výdajů, a pro to se vyslovuje jak momentálně podle průzkumů veřejného mínění nejsilnější politická strana, hnutí ANO, tak se pro vyslovila i ČSSD, když premiér Sobotka uvedl, že do roku 2025 by ČR mohla dávat 2 % HDP, pro je také KDU-ČSL, jejíž představitelé hovořili o tom, že 2 % na obranu už by ČR mohla dávat v roce 2023. A pro je například také ODS atd… Ohledně zvyšování vojenských výdajů panuje ve nejen ve vládě, ale i v celém parlamentu nevídaný konsenzus, který je vlastně „vyrušovaný“ jen předháněním se v tom, kdo chce dát na obranu více.

Uprchlická vlna byla a je, ačkoli už je pryč, pro zbrojařské firmy vítaným jevem, který pomáhá zvýšit odbyt jejích výrobků a navyšovat jejich zisky. V České republice, jak se zdá, zbrojařům uprchlíci zahájili zlaté časy. Nezbývá než doufat, že po volbách bude ve vládě taková konstelace, která nepřipustí zbytečné vyhazování peněz na obranu ve jménu bezpečnosti země a boji proti terorismu, který nám mají uprchlíci a imigranti do Evropy (i ČR) přivážet. Že je nelogické na obranu země před terorismem nakupovat tanky, nová děla, geolokační systémy, obrněná vozidla a další a další techniku, kterou při pátrání po teroristech nevyužívají ani americké akční filmy, je sice fakt, ale tento fakt je bohužel ve uměle vytvářeném stranu před teroristickými uprchlíky jaksi ignorován. Nezbývá než doufat, že ignorován být přestane a peníze nepůjdou na předraženou a nevyužitelnou techniku, ale na věci, které jsou skutečně potřeba. Lze předpokládat, že jakmile by česká vláda řekla hlasité a rezolutní ne navyšování vojenských výdajů, přestane být živena nenávistná kampaň proti uprchlíkům a rázem klesne počet českých občanů, kteří se jich obávají a kteří jsou proti jejich přijímání na takovou mez, která byla v České republice obvyklá dříve a na takovou mez, která jasně odpovídá tomu, že k nám žádní uprchlíci nechtějí…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.