Těžko se autorům těchto výroků divit, protože zhruba měsíc před útokem sám prezident Vladimír Putin mluvil o tom, jak obrovsky narostla vojenská síla Ruska a o zbraních, které žádná jiná armáda na světě nemá.

Součástí jeho projevu byla působivá velkoplošná projekce nových zbrojních systémů, kterou přítomní ocenili bouřlivým potleskem vestoje. "Demonstrace možností ruských ozbrojených sil přivede k rozumu jakéhokoli agresora," odpověděl ruský vůdce na ovace poslanců. Obyčejní Rusové si z tohoto projevu museli odnést dojem, že jsou opět globální velmocí a Rusko je znovu „nedotknutelné“.

Ke vší ruské smůle armádní špička těsně před útokem americké koalice prohlásila, že každá americká raketa vystřelená na Sýrii bude sestřelena a v případě, že ohrozí ruské základny, bude palba opětována. Sliby, chyby! Místo slibovaných sestřelů Rusové nechali Syřany bránit se Američanům starými ruskými zbraněmi protivzdušné obrany vyrobenými v 60. letech. Podle Pentagonu všechny střely zasáhly cíle, zatímco Rusko tvrdilo, že ze 103 raket se syrské protivzdušné obraně (PVO) podařilo sestřelit 71. Podle Pentagonu sice byla syrská PVO aktivní, ale její antirakety vylétly až po přeletu amerických. Jaká je pravda se asi nikdy nedozvíme.

Rusko přitom mělo veškeré vojenské výhody na své straně. Mělo dost času se na útok připravit, disponovalo dostatkem výzbroje i vojáků na místě samém a snadno tak mohlo zničit každou loď i každé letadlo protivníka. Putinovi skalní přívrženci proti obvinění z nečinnosti argumentují tím, že Sýrie za rozpoutání atomové války rozhodně nestála a Vladimíra Putina líčí jako odpovědného státníka, který nedovolil rozpoutání III. světové války. Co myslíte Vy, vážení čtenáři, na čí straně je pravda?

Připomínám v této souvislosti, že všemi vysmívaný a opovrhovaný severokorejský vůdce Kim Čong Un svým neústupným přístupem nakonec donutil Američany k tomu, aby s ním jednali. Kuba odolala sankcím desítky let a Američanům nakonec také nezbyla žádná jiná možnost, než s ní zahájit proces smiřování, protože hrozilo, že tam Vladimír Putin obnoví sovětské základny. Je jasné, že Američané přijdou k rozumu až ve chvíli, kdy zjistí, že hrozby, rakety a sankce s protivníkem nepohnou. Podle mého soudu, neměly pohnout ani s Vladimírem Putinem v Sýrii. Konec konců není to poprvé, co Vladimír Putin neodvedl dobrou práci. Kdyby při vpádu Gruzie do Ruska byl jeho na místě vůdce typu Stalina, dobil by Tbilisi, Saakvašviliho pověsil na první větev a nastolil Rusku nakloněnou vládu. Majdan by skončil pod úderem ruských parašutistů během jednoho dne a Porošenko - jako pučista - dostal kulku do hlavy a bylo by vymalováno. Na ruském zadním „dvorku“ by vůdce typu Stalina udělal pořádek. Putin bohužel ne, a proto je pojímám jako slabý vůdce. Rusko se dostalo do pozice bitého psa, na něhož se vždycky nějaká ta „hůl najde“. Nejsmutnější na tom je, že si ji lze i „vymyslet“. Sám jsem zvědav, jak se role bitého psa Rusko zbaví.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.